Římská mincePo ústupu posledního glaciálu před 10 000 lety postupně pokryly Jesenicko až po hřebeny smíšené lesní porosty. Kultury neolitu osídlovaly Pomoraví jen po jižní svahy Nízkého Jeseníku, neboť kraj s extrémním klimatem neposkytoval zemědělcům vhodné podmínky k životu. Na Rýmařovsku se objevují první stopy člověka až v posledních staletích př. Kr. Přichází Keltové rýžující zlato na řekách Moravici a Oskavě. Výraznější přítomnost Germánů prokazují četné nálezy římských mincí v západní části Rýmařova. Slovanské zemědělce kmene Holasiců Jeseníky nepřitahovaly, a tak zůstaly opět nadlouho pusté.

    Přijatelnější životní podmínky v závěru raného středověku způsobily relativní přelidnění moravských nížin a vynutily si osídlování neobsazených částí země. První skupiny česky mluvících zemědělců se usadily v první půli 12. století v oblasti Huzové, jež se stala jádrem osídlování Sovinecka, na užší Rýmařovsko lidé dorazili později. V první půli 13. století dosáhla moc Přemyslovců Hrubého Jeseníku a v našich končinách vznikla F117-osidleniřídká síť nevelkých vsí ovládaných ze správního centra na rýmařovském Hrádku.

    Obrázek vlevo: Typ osídlení v 13. století. 1

     Kolem roku 1250 kraj zpustošila válka. V nedlouhém odstupu dorazili do našich končin němečtí kolonisté a před rokem 1278 vzniklo též městečko Rýmařov. K zeměpanskému panství rabštejnskému přibylo jižněji též zboží pánů ze Sovince. Bouřlivý rozvoj Rýmařova vyvolala těžba železných rud, jež proťaly Rýmařovsko středem v pásu od jihozápadu k severovýchodu. Nad nimi se těžilo zlato, stříbro s F116-desticka1olovem, měď a později zinek.

     Obrázek vpravo: keramická destička na tavení zlata z lokality Hrádek, Městské muzeum Rýmařov.

    Regionu přinášela užitek staletá kooperace s bohatým jihem. Nadějný vývoj ukončily války mezi moravskými markrabaty. V srpnu 1405 byl Rýmařov dobyt, vypálen a zpustošen. Oblast se vzpamatovala až za vlády Jiříka z Poděbrad, ale k další katastrofě došlo v srpnu 1474. Obě panství se stala krvavou obětí uherských oddílů Matyáše Korvína. Mnohá sídliště zanikla navždy, jiná se obnovila až o padesát i sto let později.

    Rýmařovsko má pestrou minulost  vyplývající z jeho pozice na úpatí hor, z nerostného bohatství i z bohatství lesů. Osídlení se vyvíjelo v závislosti na hospodářském a politickém vývoji na území plném mocenských střetů zájmů. V takových regionech většinou není příliš místa pro úctu k materiálním hodnotám a statkům, spíše naopak. To, co nestačila zničit nejrůznější vojska a drancující bandy, ve středověku snadno padalo za oběť požárům a jiným pohromám - např. při katastrofálním požáru Rýmařova v roce 1790  bylo zničeno 135 domů a 50 stodol.

     Pro naše území bylo typické soužití i míšení dvou etnik, z nichž německé mělo v posledních staletích výraznou převahu, takže památky, které se dochovaly, měly toto „znamení" a mnohé z nich se posléze staly obětí ideologické nenávisti a malosti po druhé světové válce.

    Přesto má region pozornému návštěvníkovi hodně co nabídnout.  Vedle památek, které jsou všeobecné známy a turisticky propagovány, stojí za to navštívit i místa zdánlivě málo atraktivní, ale vypovídající mnohé o životě předchozích generací a o nám dnes neznámých kořenech jejich existence. Je zajímavé navštívit některý z dosud zčásti zachovalých hřbitovů, prohlédnout si návsi, sochy, pomníky padlých v první světové válce i z dob po druhé světové válce, kostely, kaple a kříže v krajině a seznámit se s jejich historií a pohnutými osudy. Zajímavý je i charakter některých částí krajiny vytvářené po staletí lidskou činností.

    V posledních letech se výrazně změnil vzhled a ráz obcí a měst i jednotlivých staveb, mnoho z nich bylo opraveno a získalo nové fasády, mizí dřívější zanedbané kouty a plochy, přibyla udržovaná zeleň. Byla opravena řada historických památek, upravena historická jádra měst a obcí. Dokladem je i centrum regionu Rýmařov. Za podpory různých dotací ale i z vlastních zdrojů města bylo zrekonstruováno kulturní středisko a zřízeno nové moderní premiérové kino, po archeologickém průzkumu bylo předlážděno a dispozičně upraveno náměstí Míru a přilehlé plochy, zbudována nová kašna v místech původní městské kašny z minulých století, zřízena pasáž spojující náměstí s archeologickou lokalitou Hrádek, vysázeny stromy a zřízeny záhony trvalek, veřejná prostranství byla vybavena lavičkami, bylo vybudováno nové autobusové nádraží apod. Obdobných změn se dostalo i mnoha místům v jednotlivých obcích regionu.  

    Na dalších stránkách tohoto turistického portálu  budete mít možnost se přesvědčit o tom, že nabídka našeho regionu je pestrá a skutečně zajímavá.

    Mezi nejvýznamnější a také nejznámější památky patři hrad Sovinec, Janovický zámek, kaple V Lipkách, radnice v Rýmařově, Hrádek v Rýmařově, Rabštejn, kostel sv. Michaela v Rýmařově a sv. Maří Magdaleny v Horním Městě, křížová cesta v Rudě a další. Kromě toho v regionu naleznete řadu přírodních a turistických zajímavostí, ať už je to celý jižní hlavní hřbet Hrubého Jeseníku se svými zajímavými geologickými a morfologickými útvary a s hlubokými lesy a horskými potoky, nebo např. Rešovské vodopády, vyhlídková věž v Nové Vsi, Karlova Studánka nebo hornický skanzen v Horním Městě.

     V každém případě také stojí za to navštívit Městské muzeum v Rýmařově, kde lze nalézt veliké množství informací i poučení.

    Podkategorie

    Rýmařovsko neoplývá velkým množstvím technických památek a přestože pro některé objekty byl tento statut navrhován, žádná z památek nepatří do kategorie tzv. zapsaných památek.

    V okolí Rýmařovska patří mezi zapsané technické památky Národní kulturní památka Ruční papírna ve velkých Losinách, vzdálená 33 km západně od Rýmařova. Ojedinělým technickým dílem je přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně ve vzdálenosti od Rýmařova vzdušnou čarou 17,5 km k ssz., po silnici 44 km.