Starobylá dominanta kdysi středověkého rynku a celého města v sobě nese všechny slohy, jimiž město za dobu své dlouhé existence prošlo díky častým požárům.

    Rýmařovská radnice na vedutěSpodní hranolovou část tzv. Městské věže, jež si podržela původní obranný ráz posledního útočiště, a typické štěrbinové střílny lze klást nejpozději na přelom 14. a 15. století. Další nejstarší částí byly chlebové lavice, drobná přístavba Rýmařovská radniceu paty věže, jež byla nesmyslně zbourána krátce po roce 1945. Důkazem její renesanční existence stavby jsou vyobrazení na mapách Pavla Fabricia z let 1569 a 1575 a oktogonální nástavba věže původně s prostou jehlancovou helmicí. Raně barokní přestavbu po požáru 1668 známe z veduty města z roku 1693. Střechu radnice tvořily dva štíty a věž se honosila nad ochozem pro věžného krásnou dvojitě cibulovitou barokní bání. Čas městu poprvé udávaly věžní bicí hodiny s jedinou ručičkou. Do prvního patra se vystupovalo vnějším dřevěným schodištěm. Zatímco přízemí nadále sloužilo jako masné krámy a prostor, kde vykládali své zboží projíždějící obchodníci, v patře byla velká síň pro jednání městské rady, místnost pro městského písaře a komora na uložení archivu a zbraní městské hotovosti. Spolu s poslíčkem tak pracovali na radnici pouzí dva zaměstnanci nejvýše ještě se dvěma biřici, radní a starosta vykonávali svou funkci bezplatně. Zdá se, že ve sklepě radnice probíhaly výslechy podezřelých a užívalo se právo útrpné.

    Jednou z dominant historického jádra Rýmařova je fara. Patří k nejpůvodnějším a nejcennějším budovám a je kulturní památkou.

    Rýmařovská faraPřesto nacházíme o historii této budovy jen velmi málo informací, mnohdy navíc zkreslených tradovanými omyly. Zmínky v pramenech jsou stručné a dosud neproběhl podrobný stavebně-historický průzkum, který by o farní budově prozradil víc.
    Jisté je, že stavba tvořící společně s kostelem a školou hlavní body Školního, dříve Kostelního náměstí, nebyla sídlem fary vždy. Postavena byla v roce 1542, je tedy jedním z mála dokladů renesanční architektury u nás, avšak o existenci rýmařovské farnosti existuje první zmínka již z roku 1350. Kde však původní fara stála, není známo.
    Ani budova současné fary nebyla od počátku určena k církevním účelům. Renesanční stavba s typickou nárožní věží byla vystavěna ve zcela jiné souvislosti, o její původní určení se však vedou spory. Velká část německé a následně i české literatury totiž tvrdí, že budova byla postavena jako mincovna. Údaj však nepotvrzuje žádný hmotný doklad, tedy existence mincí, jež by se v Rýmařově razily, a proto jej autorská dvojice Jaromír Novák a Václav Štěpán, kteří zpracovali téma těžby drahých kovů na severní Moravě, pokládají jednoznačně za legendu.

    Vila J. Spitzera V části RýmVila J. Spitzera ařova, Janovicích, 2.3 k, severozápadně od náměstí v Rýmařově a 200m jižně od janovického zámku se nachází vila, kterou si koncem dvacátých let minulého století nechal postavit v místě svého rodiště obchodní ředitel slévárny Vítkovického horního a hutního težířstva Julius Spitzer (1871 – 1956), syn výrobce kořalek a likérů Leopolda Spitzera. Dům navrhl vídeňský architekt Gustav Schöler v podobě srostlice tří křídel ve tvaru Y s nárožními věžemi a oválnou terasou na jižní straně budovy. Střechy jsou kryty pokrývačskou břidlicí z nedalekých ložisek štípatelných spodnokarbonských břidlic.V interiéru byly vyváženě uplatněny prvky stylu art déco podle návrhů architekta z okruhu Umělecko-průmyslové školy v Praze.

    Rodina o dům nepřišla ani za války ani po únoru 1948, po smrti J. Spitzera však byl dům jeho ženě zabaven, když byla odsouzena za užívání nadměrného bytu a prodej rodinných cenností. Vila potom sloužila jako rekreační zařízení Svazu českých spisovatelů a Pozemních staveb, dnes je  soukromém vlastnictví.

    Vila je nemovitou kulturní památkou, pro veřejnost nepřístupná.

    Za využití článku Vila Julia Spitzera v Janovicích u Rýmařova, Martin Strakoš, MF Dnes,  24. 8. 2009 a materiálů Okresního úřadu v Bruntále zpracoval M. Marek

    Chalupa ve Žďárském potoku Chalupa ve Žďárském PotokuŽďárský potok, horská obec podél Podolského potoka, 6 km sz. od Rýmařova, na hranici souvislé horského zalesnění, byla založena v letech 1653 – 1658. Dochovaná zástavba jesenické vesnice ze 17. století a významný soubor lidové architektury s dochovanými roubenými stavbami a technickými památkami z 18. a 19. století byly vyhlášeny vesnickou památkovou zónou lidové architektury.

    Pomník padlým v 1. světové válce v RýmařověPrvní světová válka (dříve označovaná jako Velká válka) začala před takřka 95 léty v srpnu 1914 a trvala do 11. listopadu 1918.
    Válka přinesla nesmírné utrpení na obou válčících stranách na mnoha frontách. Došlo k obrovským ztrátám materiálním a k nezměrnému utrpení vojáků i civilního obyvatelstva ale zejména k nenahraditelným ztrátám lidských životů. Uvádí se, že celkem zemřelo asi 15 miliónů lidí, 9 miliónů vojáků a 6 miliónů civilních obyvatel. Mezi nimi i ti, kteří byli nuceni bojovat za císaře pána, a to nejen Češi, ale také Němci, kteří obývali pohraniční území Čech a Moravy, Maďaři, Slováci a další.

    DSC 1092V areálu Podhorské nemocnice v Rýmařově se nachází pomník věnovaný rumunskému vojáku a letci Gheorghe Bănciulescovi (1898-1935), prvnímu pilotovi na světě, který vzlétl s protézami místo nohou. Pomník byl vybudován k uctění památky letce a jako projev velkého uznání lékařům rýmařovské nemocnice, kteří mu pod vedením dr. Julia Boeseho na podzim roku 1926 zachránili život.

    Rýmařovsko