Rýmařovská radnice

    Starobylá dominanta kdysi středověkého rynku a celého města v sobě nese všechny slohy, jimiž město za dobu své dlouhé existence prošlo díky častým požárům.

    Rýmařovská radnice na vedutěSpodní hranolovou část tzv. Městské věže, jež si podržela původní obranný ráz posledního útočiště, a typické štěrbinové střílny lze klást nejpozději na přelom 14. a 15. století. Další nejstarší částí byly chlebové lavice, drobná přístavba Rýmařovská radniceu paty věže, jež byla nesmyslně zbourána krátce po roce 1945. Důkazem její renesanční existence stavby jsou vyobrazení na mapách Pavla Fabricia z let 1569 a 1575 a oktogonální nástavba věže původně s prostou jehlancovou helmicí. Raně barokní přestavbu po požáru 1668 známe z veduty města z roku 1693. Střechu radnice tvořily dva štíty a věž se honosila nad ochozem pro věžného krásnou dvojitě cibulovitou barokní bání. Čas městu poprvé udávaly věžní bicí hodiny s jedinou ručičkou. Do prvního patra se vystupovalo vnějším dřevěným schodištěm. Zatímco přízemí nadále sloužilo jako masné krámy a prostor, kde vykládali své zboží projíždějící obchodníci, v patře byla velká síň pro jednání městské rady, místnost pro městského písaře a komora na uložení archivu a zbraní městské hotovosti. Spolu s poslíčkem tak pracovali na radnici pouzí dva zaměstnanci nejvýše ještě se dvěma biřici, radní a starosta vykonávali svou funkci bezplatně. Zdá se, že ve sklepě radnice probíhaly výslechy podezřelých a užívalo se právo útrpné.

     3. dubna 1790 nepřežila radnice hrůzný požár, jemuž podlehlo kromě sklepů a několika kamenných přízemí úplně celé město i se svými dvěma předměstími. S pomocí řady moravských měst a Harrachů občané celý Rýmařov i se svým správním centrem téměř od základů znovu vybudovali, ale již do půvabné podoby ve stylu klasicismu a empiru. Věž ztratila ochoz a pokryla ji zjednoušená klasicistní helmice s lucernou a zvony. Dnešní radnice tedy v podstatě zachovává tvář, kterou jí dal rok 1808, kdy byly obnovena včetně zajímavého dobového interiéru, přesto se pozornému pozorovateli poměrně snadno daří najít řadu starších prvků. Nad vchodem je umístěn kamenný znak města z roku 1844. Poslední a velmi citlivé restaurační práce v letech 1991-4 rozšířily její plochu ještě o dobře využívané podkroví.

    Socha Panny Marie ImmaculatyNa náměstí stojí za pozornost mariánský sloup z roku 1683 s ditrichštejnským a Hoffmanským erbem, s nevysokým dříkem s dutinou a zajímavými mřížkami,  korunovaný vysoce hodnotnou plastikou modlící se Panny Marie Neposkvrněné od olomouckého sochaře Františka Leblose. Níže umístil další olomoucký mistr Severin Tischler 1733 sochu nejvýznamnějšího barokního světce Jana Nepomuckého. Kamenný pranýř z roku 1680 je nyní uložen ve vstupní části městského muzea v dolní části náměstí.

    Mgr. Jiří Karel

    Zájemcům o podrobné informace o historii radnice v Rýmařově doporučujeme navštívit Knihovnu našich stránek a přečíst si text převzatý z článku Z. Přikrylové Rýmařovská radnice.

    Rýmařovsko