Pustý zámek u Tvrdkova

    Velkou záhadu přestavuje ruina hradu neznámého jména i původu, která leží vysoko nad soutokem Huntavy a Tvrdkovského potoka naproti ostrým skaliskům Sovích skal. Zřícenina leží na území rabštejnského panství, ale bohužel nejsme schopni stanovit jejich vztahy. Je patrně jakýmsi souběžcem hradu Strálek, který v 80. letech 13. století postavil Kravař Beneš ze Štítiny. Z dešního hlediska lze stěží hovořit o fiktivní obraně moravského prostoru před útokem ze severu, stejně nelze uvažovat o ochraně dolů, byť se nacházejí nedaleko, či o ostraze stezky která měla probíhat podél Huntavy.

    Nehledě k tomu, že na této cestě jsou velmi obtížně překonatelné překážky (Rešovské vodopády), byla by zbytečná, protože po levých svazích toku Huntavy mimo vodopády stoupala od Dlouhé Loučky prokázaná Rešovská cesta uzpůsobená nejen pro karavany oslů a mul svážejících od 13. století železnou rudu na jih k Olomouci a Uničovu, ale i pro vozy.
    Názvy používané Němci pro označení hradu - Wüste Schloss (Pustý zámek) nebo též Verwünschene Schloss (Zakletý, Prokletý či Začarovaný zámek) - svědčí o tom, že se původní název nezachoval. Tajemná pověst o reálné nájemkyni svobodného dvora ve Skalách ze 16. století Sidonii Heidereichové z Felzu a Hory (?) s hradem určitě nesouvisí. Zbývá ještě jedna, pravděpodobnější domněnka, podle které může jít o nezdařený pokus pánů z Loučky proniknout na Jesenicko, což se jim však nepodařilo.

    Neznámý stavebník založil hrad na hrotu ostrohu, který začíná poměrně širokým hřbetem pod Tvrdkovem. Nevelký soubor staveb se nachází cca 80 m nad soutokem vodních toků.. Úzce trojúhelníkovitý prostor vymezený třemi skalními suky oddělil od hřbetu mohutný příčný příkop široký 6,5 až 9 m o ještě dnes dochované hloubce 4,5 m, o několik metrů dále je pak další příkop. Nejdůležitější je čelní skála s plochým temenem (upraveným?) na hrotu ostrohu, která je zprava i zleva evidentně obestavěna zbytkem zdi (šíře 1,5 m) stejného typu i šíře jako na Strálku. Kamenivo spojuje kvalitní bělavá vápenná malta s hrubou příměsí písku s oblázky, vnitřek zdi zpevňuje řidší maltoviny. Nález lze kvalifikovat jako prostornou několikabokou obytnou věž, nestarší část sídla.
    O stáří místa svědčí též skutečnost, že na dostřel luku (kolem 70 m) je okolní terén výš než prostor hradu a přicházíme-li od Tvrdkova, zůstává nám hrad dlouho skryt. Podoba hradu tedy vypovídá o době, která ještě neznala palné zbraně, a opevnění sloužilo k obraně před šípy. Dokud však nebude provedena alespoň nejjednodušší archeologická sondáž, nebude možno o tvaru a stáří sdělit nic bližšího.

     Podle článku Mgr. Jiřího Karla (Karel, Jiří: Pustý zámek u Tvrdkova, Rýmařovský horizont 03/2008, SVČ Rýmařov, 2003) připravil M. Marek.

     Přístup: Bez značeného přístupu, ostroh severně od soutoku Huntavy a Tvrdkovského potoka.

    Rýmařovsko