Kostel sv. Maří Magdaleny v Horním Městě

    DSC 0875 2Poté, co bylo kolem roku 1542 v kopci nad hornickou osadou Skály (Hankštejn) nalezeno ložisko rud, usadilo se zde šest rodin. Právě těmto horníkům udělil Ferdinand I. důlní řád a  těchto šest domů bylo později, v roce 1580, za Rudolfa II., povýšeno na svobodné královské hornické město s názvem Bergstadt-Hangenstein. Časem zůstalo jen jméno Bergstadt = Horní Město.
    Roku 1583 zakoupili rabštejnské panství, do nějž patřilo i Horní Město, Hoffmannové. Ferdinand Hoffmann, původem ze Štýrska, začal kraj osídlovat německými protestantskými horníky z Krušných hor. O rozvoj obce se zasloužil jeho syn Andreas (Ondřej) Hoffmann, uvedený rovněž v nápise nad vchodem do kostela. Horní Město se díky císařským výsadám rozrůstalo. Původní vesnice Hankštejn naopak začala upadat, lidé se zde věnovali zemědělství. Horní Město převzalo hornickou tradici, stalo se střediskem dolování a byla sem přenesena i farnost, která původně sídlila ve Skalách.

    Nejdříve byl na severní straně postaven dřevěný kostelík. Nynější farní kostel byl vybudován z kamene v letech 1611 až 1612, za Ondřeje Hoffmanna z Grünbüchlu a Střekova. Ale poměrně brzy nato, 9. září 1659, udeřil do kostela blesk, takže vyhořela střecha a strop. Již za rok byl Výzdoba s motivy dolováníchrám obnoven a do nové věže byl roku 1702 zasazen pískovcový portál, kde je tato historie zaznamenána.
    Kostel severně od silnice z Rýmařova, u odbočky na Dobřečov, je zasvěcen sv. Maří Magdaleně. Hlavní oltářní obraz představuje její obrácení u stolu farizea Šimona. Namaloval jej v roce 1768 slavný barokní malíř Jan Kryštof Handke, rodák z Janušova u Rýmařova. Kromě oltářního obrazu vlastní kostel ještě další Handkovo dílo, které vévodí levému bočnímu oltáři a znázorňuje Pannu Marii Karmelskou, jak podává ochranný škapulíř Šimonu Stockovi. Handke obraz věnoval hornoměstské družině škapulířového bratrstva, k němuž on i jeho rodina patřili. Třetí Handkův obraz malovaný pro kostel v Horním Městě, Ošetřování sv. Šebestiána, je nyní v šumperském muzeu a namísto něj visí nad pravým bočním oltářem obraz sv. Šebestiána od Josefa Hübsche.DSC 08982Zvláštností hornoměstského kostela jsou dva chóry nad sebou, protažené do lodi až k bočním oltářům. Jsou celé dřevěné, zdobené přírodními ornamenty a jsou na nich namalovány výjevy z Poslední večeře Páně a Křížové cesty. Pojetí námětů i přírodní scéna v jejich pozadí jsou velmi originální. Autorem těchto děl je jinak neznámý malíř Weintritt. Na první desce, proti pravému bočnímu oltáři, je dobový výjev s motivy dolování, na poslední je zobrazen zástup věřících s duchovním v čele a hornoměstským kostelem v pozadí.

    Původní varhany byly malé. Roku 1716 byly postaveny větší, a proto se musel zvětšit i zadní chór. Z druhých varhan, které postavil varhanář Halbich z Města Libavé, dnes zbyla jen krásná bohatě vyřezávaná a zlacená skříň, která je v kostele dosud k vidění. Podíl na zkáze varhan měl červotoč, ale i teplovzdušné topení z roku 1940. Dřevěné části se úplně rozeschly. Nynější malé varhany byly zakoupeny roku 1953 v Písku z veřejné sbírky, do níž přispěli obyvatelé Horního Města. Pocházejí ze zrušené kaple v Českých Budějovicích.
    VarhanyNa hlavní kostelní věži byly vždy tři zvony. Poprvé byly odvezeny za 1. světové války, v roce 1916. Nové tři zvony byly pořízeny roku 1923, avšak za 2. světové války je stihl stejný osud. Zůstal zde jen jeden malý zvon, který sloužil pro všechny potřeby. Na věži přilehlé kaple sv. Anny byl zavěšen druhý zvon, také malý, přenesený z kaple ve Ferdinandově (1962). V červnu 2002 byly do provozu znovu uvedeny věžní hodiny, jejichž renovaci prováděl Daniel Macháč z Rýmařova a financovala obec Horní Město.
    K pravé straně presbytáře kostela byla roku 1741 přistavěna kaple sv. Anny. Je to rotunda se třemi oltáři a kopulí, kterou v roce 1746 vyzdobil uničovský malíř Ignác Oderlický unikátní freskou. Roku 1825 fresku opravil šternberský malíř Adolf Kleiner. O sto let později, v roce 1928, ji nevhodně přemaloval místní malíř Julius Wagner, který silně obtáhl kontury zobrazených postav a vnitřní plochy vyplnil jednolitou vrstvou barvy. Postavy kvůli tomu silně zploštěly a ztratily původní barvy i výrazy tváře. Fresky navíc trpěly vnějšími vlivy, vlhkostí z děravé střechy a otřesy způsobenými dopravou na nedaleké silnici.DSC 0876 3 V roce 2000 byla na kapli položena nová střešní krytina a o rok později byla stavba stažena ocelovými lany, aby byla staticky zabezpečena proti otřesům. V letech 2000 až 2001 proběhlo díky štědré finanční podpoře Česko-německého fondu budoucnosti a rodáků z Horního Města a přifařených obcí náročné restaurování fresky.  Pečlivé odkrývání jednotlivých vrstev přemaleb odhalilo původní podobu nádherné fresky a s ní umělecký záměr autora.

    Jedinečná freska kaple sv. Anny je nyní opravena, avšak běžnému návštěvníkovi chrámu není dosud nabídnuta ke zhlédnutí, neboť ji kryje dřevěné lešení, sloužící při opravách stěn kaple. Součástí interiéru kaple je také trojice bohatě zdobených oltářů, které rovněž procházejí postupnou renovací. V současnosti jsou zakryty plachtami, aby nebyly poškozeny při okolních pracích.

    Kolem kostela byl původně i hřbitov, až do roku 1842. Kvůli dolování bylo však posléze pohřbívání v Horním Městě zakázáno, neboť pod hřbitovem vede hlavní štola hornoměstského rudního revíru. Své zemřelé proto Hornoměstští pohřbívají ve Skalách.

    Farní budova byla postavena až za pátého faráře, který se jmenoval Řehoř Cuculin, a to roku 1697. Generální oprava fary proběhla v letech 1865 - 1866, kdy bylo přistavěno první poschodí. Pískovcový nápis ve faře, který býval nad vchodem, kromě údajů o postavení přízemí fary hlásá: Tento dům nenávidí zlo, miluje pokoj, vyhýbá se sporům, slouží svatým věcem, miluje zbožnost... Proti němu je zasazen mladší nápis, dokumentující výstavbu poschodí.
    Do roku 1945 se zde vystřídalo 27 farářů a administrátorů a 67 kaplanů. V minulosti, za Rakouska, sem, do německé oblasti, posílali pro nedostatek také české kněze, neboť nebylo možné všude posílat kněze německé. Poslední německý kněz P. Alois Hauk, rodák ze ŠteDSC 0628 2rnberka, z národnostně smíšeného manželství, který znal oba jazyky, konal věrně duchovní správu i pro nové obyvatele. Koncem února 1946 byl odsunut do Německa, ale pravidelně do Horního Města a Šternberka dojížděl a stal se velkým dobrodincem zdejších farností. Právě z jeho popudu bylo roku 1940 v kostele postaveno teplovzdušné topení. Po válce se ve farnosti vystřídalo několik kněží, P. Pavel Gemsa, rodák z Dolního Benešova na Hlučínsku, který znal oba jazyky a konal bohoslužby i pro Němce, kteří zde zůstali, aby pracovali v textilce. Roku 1951 ho nakrátko vystřídal P. Ladislav Jedelský a po něm náměšťský kaplan Bohumil Měchura, rodák z Mistřína, který působil v Horním Městě a přilehlých obcích věrně až do nedávné smrti.

    Kostel sv. Maří Magdaleny s kaplí sv. Anny prošly a dosud procházejí opravami, které mají za úkol zachránit cenný exteriér i interiér tohoto chrámu. Obec Horní Město vydala v r. 2012 stopadesáti stránkovou publikaci autora Aloise Hauka o historii Horního Města a o osobních vzpomínkách autora s názvem Za slávou horního města Hankštejna.

     Z textů P. Bohumila Měchury připravila Z. Přikrylová. Podle textu článku Zdeňky Přikrylové (ZN: Kostel v Horním Městě, Rýmařovský horizont 03/2006, SVČ Rýmařov) zpracoval M. Marek.

     

    Rýmařovsko