Skrovné sakrální památky v Janovicích a Edrovicích

    Třebaže dnes existuje pro hustě obydlenou oblast mezi Rýmařovem a Starou Vsí pouze jeden oficiální název Janovice, neleží v těchto místech historicky jednolitá vesnice, nýbrž aglomerace několika postupně vznikajících vsí a kolonií. Do samotných Janovic vedou z Rýmařova dvě přímé cesty; jedna přes Edrovice, druhá přes Janušov, nejpůvodnější část Janovic. S existencí Janovic však souvisí i vznik čtyř malých kolonií - Harrachova, Růžové, Nového Pole a Ferdinandova.

    Historický základ celé aglomerace tvoří vesnice Janušov, zvaná též Janoušov, dříve Janov, roku 1847 Janova Ves, německy Jansdorf, Jansdorfe, Ionstorf, Jonsdorf, Johnsdorf, latinsky Johnsdorfium (1771). Obecní pečeť z roku 1696 má ve znaku srdce a nápis IONES-DORFF. Osada byla založena pravděpodobně ve 14. století (první písemná zmínka 1398) za markrabího Jana, jehož jméno připomíná. Janušov byl vždy osadou spíše zemědělskou; rozkládá se v relativně úrodném údolí Podolského potoka, podél důležité dopravní spojnice se Šumperkem.
    Janušov byl přifařen k Rýmařovu, i proto zde nenajdeme samostatný kostel či alespoň kapli. Zajímavé stavby Janušova jsou ryze světského charakteru.

    Rod Ederů ze Štiavnice měl v zástavě Janovické panství v letech 1552 až 1583. Šimon Eder si nechal postavit tzv. Železný křížKaplička - pomník padlých v EdrovicíchVysoký dům (dokončit odkaz - článek dosud není v knihovně) v Rýmařově, jeho vnuk Vavřinec Eder přesídlil na Sovinec.
    Jejich jméno nese vesnice, která vznikla v 2. polovině 16. století mezi Rýmařovem a Janovicemi - Edrovice, něm. Edersdorf (Ederstorf, Edrstorff, Edstorf, Edensdorf, lat. 1771 Edersdorfium). Podobně jako Janušov byly i Edrovice vsí víceméně zemědělskou, ačkoliv i zde jsou uváděny některé průmyslové podniky, jako drátovna a špulkárna. Svou těsnou blízkostí byly vždy spjaty s Rýmařovem, kam byly přifařeny.
    Z památek zůstal v osadě zachován kovaný kříž na zdobeném pískovcovém podstavci z poloviny 19. století u dnešního Dětského domova, údajný výrobek janovických železáren, spíše však tepaná kovářská práce.

    Poblíž restaurace U Hrozna, rodného domu vynálezce barevné fotografie Karla Schinzela, stojí další drobná sakrální stavba, kaplička se zvonicí, jednoduchým oltářem, několika obrazy a sochami, která slouží zároveň jako pomník první světové války. Tu však připomíná pouze letopočet 1914 - 1918 nad vchodem kapličky, desku se jmény padlých či jinou připomínku válečných událostí zde nenajdeme. Edrovická zvonička byla v roce 2009  renovována.

    Poslední a zřejmě nejcennější církevní památkou Edrovic je barokní socha Panny Marie z roku 1774, která byla umístěna poblíž dnešního sklenářství a v roce 1981 přenesena do parku u kaple V Lipkách. Také tato socha je nyní v péči restaurátorů.
    Na Edrovice plynule navazuje osada Janovice, která byla rovněž založena v 16. století. Její největší dominantou je janovický zámek. Jeho součástí byla i kaple sv. Floriána a Hilária, která byť soukromá, sloužila prý k veřejným bohoslužbám (Janovice byly stejně jako Janušov a Edrovice přifařeny do Rýmařova). Z výzdoby a vybavení kaple se bohužel do současnosti nezachovalo prakticky nic. Kaple je stejně jako téměř celý zámek v havarijním stavu. Z literatury lze pouze doložit, že autorem oltářního obrazu měl být janovický rodák, významný malíř Jan Kryštof Handke. Majitel panství Ferdinand hrabě Harrach založil v Janovicích v letech 1740-1750 první moravskou plátenickou manufakturu.V souvislosti s tím se osídlení panství rozšířilo o několik kolonií, které hrabě Harrach nechal vystavět pro tkalce ze Šluknovska, jež sem povolal. Vznikl tak v roce 1748 Harrachov (Harrachsdorf, Harašov), již od roku 1850 začleněný jako osada do Rýmařova. Zde architektonicky zaujme zvláště patrová budova fořtovny na samém začátku vesnice. Po svém zakladateli byl pojmenován také Ferdinandov, po jeho manželce Růženě Harrachové osada Růžová (Růžená, Růžová ves, Růžov, něm. Rosendorf nebo Roseldorf), založená poblíž Janušova v roce 1757. Růžová po odsunu německého obyvatelstva v roce 1947 zanikla, všechny domy byly rozebrány na cihly a odvezeny údajně na východní Slovensko. Na existenci Růžové dnes upomíná pouze název jedné z janovických ulic a také minimum pohlednic, které zachycují i zdejší kapličku. Poslední z harrachovských kolonií založených v polovině 18. století je janovická osada Nové Pole (Neufeld, N. an Hochwald). Kromě několika půvPomník padlých v Janovicích odních tkalcovských chalup zaujme i budova někdejšího hostince, v jehož stodole se pořádaly taneční zábavy. Sakrální památky jsou zde zastoupeny pouze drobnou, žlutě omítnutou stavbou božích muk na okraji lesa za vesnicí. V Janovicích najdem podobně jako v Edrovicích památník padlých z první světové války ve formě zvoničky. Zde narozdíl od památníku v Edrovicích jsou zachovány desky se jmény 74 padlých občanů z Janovic, Janušova, Nové Vsi a Růžové.



    (Literatura: Bartoš, Jos. a kol. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava 1974; Kol. autorů. Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Morava, Svoboda, Praha 1983; Mezerová, Ľubica. Seznam nemovitých kulturních památek okresu Bruntál, Bruntál 2000; Pinkava, Viktor. Unčovský a Rýmařovský okres, Brno 1922; Turek, Adolf. Místopisný rejstřík obcí Severomoravského kraje. Díl I. a II., Opava 1974; Erinnerungen an den Heimatkreis Römerstadt / Altvater, Gie3en 1996 a texty Jiřího Karla o průmyslu na Rýmařovsku.)
    Podle článku Zdenky Přikrylové (ZN: Za méně známými památkami do Edrovic a Janovic, Rýmařovský horizont 19/2008, SVČ Rýmařov,2008) zpracoval M. Marek

    Rýmařovsko