Kostel sv. Augustina v Sovinci

    Kostel v SovinciDominantou historicky jedné z nejvýznamnějších lokalit Rýmařovska - vesničky Sovince (obec Jiříkov) je stejnojmenný středověký hrad. Rozsáhlá stavba s bohatou minulostí, čnící na skalnatém pahorku uprostřed romantické krajiny zalesněných kopců, láká každoročně tisíce turistů.
    Poněkud ve stínu hradu stojí kostel sv. Augustina z poloviny 19. století.
    Klasicistní kostel má přitom osobité kouzlo a díky své zachovalosti a slohové čistotě je dokonce považován za jednu z nejcennějších empírových staveb na Moravě.Interiér kostela v Sovinci
    Kostel zasvěcený sv. Augustinovi, jednomu z církevních Otců, stojí na jižním předhradí Sovince (částečně zastíněn je tedy nikoliv hradem, ale spíše hotelem stojícím v jeho těsné blízkosti). Kostel není veřejnosti běžně přístupný, nahlédnout do něj lze v sezóně pouze skrze mříže. Příležitostně se zde konají bohoslužby (především na svátek sv. Augustina 28. srpna) a kulturní pořady. Naopak veřejnosti přístupná je expozice o řádu německých rytířů a historii hradu Sovince ve věži kostela.

    Na okraji pozornosti stál sovinecký kostel dlouho i pro většinu historiků. Památka je relativně mladá, obzvláště ve srovnání s hradem. Nicméně dnes je již hledisko badatelů o něco příznivější a rovněž mezi laiky se najde mnoho obdivovatelů stylů 19. století. Pro obyvatele našeho regionu je sovinecký kostel o to cennější, že jeho arnoltický „sourozenec", kostel sv. Anny, vystavěný roku 1846 z popudu téže osoby, velmistra řádu německých rytířů arcivévody Maxmiliána Josefa, byl během poválečných let odsouzen k postupné devastaci a v roce 1983 srovnán se zemí. Kostel sv. Augustina tak zůstává na území Rýmařovska jedinečným dokladem svého stylu.

    Sovinecký kostel sv. Augustina byl postaven během let 1844 (někde je uváděno už 1842) - 1845. Nebyl samozřejmě prvním chrámem v Sovinci. Viktor Pinkava uvádí jako jeho předchůdce podhradní kapli s hrobkou, kterou nechal postavit Jan Pňovský ze Sovince v 15. století. Roku 1543 prodal Ješek Pňovský ze Sovince hrad Kryštofovi z Boskovic. Během působení protestantských Boskoviců na sovineckém panství vznikl samostatný kostel uprostřed vesnice. Kostel se hřbitovem byl roku 1643 zničen při švédském dobývání hradu. Jak ovšem potvrzuje Pinkava, jeho pozůstatky byly patrné ještě roku 1865.

    V roce 1576 přešel Sovinec do vlastnictví Vavřince Edera ze Štiavnice, zástavního majitele sousedního rabštejnsko-janovického panství. Stejně jako jeho předchůdci i následovníci rozšířil Eder areál hradu několika přístavbami, hradní opevnění obohatil výstavbou polygonální dělové bašty zvané Remter, dále opevněním výběžku nad údolím, tzv. Kočičí hlavou, a předsunutou osmibokou bateriovou věží. Během švédského obléhání v létě 1643 se horní část této věže zřítila. Její zbytky se staly základem pro budoucí zvonici dnešního kostela, a jsou tudíž jeho nejstarší součástí.
    18. ledna 1623 koupil panství Sovinec od Jana Kobylky z Kobylího řád německých rytířů. V letech 1651 až 1655 byla přímo v areálu hradu zřízena kaple sv. Augustina. Vznikla podle nařízení řádového místodržícího Augustina Osvalda z Lichtensteina v prostoru čeledníku. Roku 1655 ji slavnostně vysvětil olomoucký biskup Jan Gobar. Poprvé se tak objevuje v souvislosti s chrámem na Sovinci jméno patrona sv. Augustina.
    Jeho druhým nositelem se stal současný kostel, umístěný již nikoliv v interiéru hradu, ale na jeho jižním předhradí. Empírová budova navazuje přímo na hradní opevnění, a to prostřednictvím zmíněné osmiboké bateriové věže, která svého času sloužila i jako vězení s hladomornou. Věž, poničená dělostřelbou z doby třicetileté války, byla zvýšena na zvonici. Dosud je však patrný předěl mezi ní a presbyteriem kostela, má i samostatný vstup zvenčí. Slohově je neorganicky připojená zvonice sloučena s empírovou architekturou kostela prostřednictvím štíhlé nadstavby někdejší hradní bašty, respektující osmiboký půdorys a zakončené kopulí.
    Poměrně jednoduché vybavení kostela tvoří klasicistní hlavní oltář, boční oltář s obrazem Malé Kalvárie (Fr. Springer, 1855) a obrazy Křížové cesty na bočních stěnách. Na kůru stojí krásné a dosud funkční varhany. Ve věži je umístěn zvon s reliéfem Madony s dítětem, zhotovený Maxem Samassou ve Vídni roku 1913 (zvon byl ulit z původního zvonu Antonína Oblettera z roku 1791). Nový zvon Evžen, ulitý v dílně manželů Dytrychových, byl slavnostně vysvěcen 10. září 2005 během slavnosti k 50. výročí úmrtí arcivévody Evžena Habsburského, posledního představitele rytířské třídy řádu.
    Před hlavním vstupem do kostela stojí ještě dvě menší památky, které by návštěvníci Sovince neměli přehlédnout. Z pohledu příchozího napravo stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728-9, kterou vytvořil Jiří Antonín Heinz. Na podstavci je nápis a rodový znak sovineckého hejtmana Heinricha Biuka z Gerstenfeldu, jenž nechal sochu zhotovit. Vlevo pak stojí kamenný kříž z první poloviny 19. století.

    (Použitá literatura: Pinkava, Viktor. Unčovský a Rýmařovský okres, Brno 1922; Samek, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2, Praha 1999; PhDr. Tomáš Niesner. Časová osa vývoje na Sovinci a Historický vývoj, www.hradsovinec.cz; Sovinec, www.pametihodnosti.cz ; David Hibsch. Sovinec 10. září 2005, www.nemeckyrad.cz.)
    Podle článku Zdeňky Přikrylové (ZN: Kostel sv. Augustina - ve stínu hradu Sovince, Rýmařovský horizont 05/2007, SVČ Rýmařov) zpracoval M. Marek.

    Rýmařovsko