Kostel sv. Jana Křtitele v Ryžovišti

    Kostel v Ryžovišti a faraSoučasný kostel je v pořadí již pátý.
    První kaple, dřevěná stavba, byla vystavěna v roce 1289. Stála na místě dnešní školy a v době husitských válek byla spálena. V roce 1433 byla poněkud větší postavena znovu. Asi o 100 let později byla také tato kaple spálena. Z důvodu morové nákazy byla vypálena celá osada.
    Po kolonizaci byl prostor roku 1560 opět osídlen protestanty a vybudoval se zděný kostel s mohutnou věží. Zachoval se návrh kostelního průčelí a ten svědčí o její velké mohutnosti.

    Kostel přečnívá městečko, je vestavěn do jedné ze strání.  V roce 1600 byl tento chrám páně již malý. Proto jej pán Kobylka z Kobylí značně rozšířil. Výstavbou byl prodloužen na jih a do výšky. Věž starého kostela zůstala. Slavnostní vysvěcení bylo provedeno 30. 11. 1603, jak oznamuje erbovní štít na západní straně kostela. Na příkaz tohoto pána měli věřící přidělená pevná místa k sezení. „Zasedací pořádek" - lze si ho přečíst ještě dnes v zachovalé listině.Když obyvatelé o několik desítek let později přijali katolickou víru, byl chrám boží v roce 1655 katolickým biskupem z Olomouce Johanesem (Janem) Gobbarem na jeho počest vysvěcen sv. Janu Křtiteli. Od konce r. 1624 patřil kostel pod ochranu Řádu německých rytířů.
    Do současného románského stavu byl kostel v Ryžovišti přebudován v letech 1755 - 1758. Základní kámen byl položen 25. srpna 1755 a o svátku Všech svatých 1758 byl slavnostně vysvěcen tehdejším farářem Ryžoviště Johannem Georgem Schieblem, za účasti Klementa Augusta, falckého hraběte a velmistra řádu.
    Na sever směřuje mohutná a vysoko čnící věž vysoká 49 m. V průčelí kostela je hodně široká, ve výšce se zužuje a tvoří lichoběžník.
    Asi ve 35 m ji završuje osmiúhlá kopule nad ní přečnívá koule se znakem města. Tato barokní věž může být ve své formě považována za celosvětový unikát. Vysoko klenutá kostelní loď je dobře prostorná, je asi 37 m dlouhá a 13 m široká. Klenba je vyzdobena čtyřmi freskami od Josefa Hübsche z Prahy z roku 1902. Do oka padne skvostný barokní oltář a právě tak šest postraních oltářů od dřevosochaře Josefa Oblettera z města St. Ulrichu v Tyrolsku.

    Hlavní oltář kostela v RyžovištiMohutný oltář se sestává ze dvou bočních sloupů a obrazem přes oltář, umocněný výtvarným křížem Krista který je pokládán za umělecky cenný. Je od kostelního malíře Antona Josefa Richtera ze Šternberka a roku 1760 byl vysvěcen. Od něj pocházejí také další obrazy v kostele i 14 zastavení křížové cesty. Proti oltáři se nachází prostorný chór, spočívá na dvou kamenných pilířích. Uprostřed kostelního kůru stojí varhany, byly postaveny roku 1872 stavitelem varhan Rigerem z Krnova. Z roku 1897 je křtitelnice z kararského mramoru s polychromovanou sochou sv. Jana Křtitele od Dominika Daneta z St. Ulrichu. Monstrance byly silně zlacené a osazené drahokamy.
    Vyzvánění kostela zajišťovaly čtyři zvony z let 1547 - 1766.
    V zadní části kostela jsou pamětní desky Georga Ruprechta, velitele na hradě Slovinci a jeho manželky Eleonory Doroty v přirozené velikosti. Jejich těla jsou uložena pod dlažbou kostela (r. 1663). Hejtman Ruprecht byl 14 let velitelem hradu Slovinec. Pocházel z Vajglova, i proto byl pochován v Ryžovišti.
    Pamětní desky na Jana st. Kobylku a jeho ženu Annu Ederovou z roku 1603 jsou na vnější straně kostela.
    Fara byla postavena do současné podoby v letech 1827 - 28 na místě původní fary z r. 1619. K farnosti v Ryžovišti patřily také poboční kostel v Arnolticích z roku 1845, zasvěcený sv. Anně, kaple sv. Jeronýma ve Veveří z roku 1767 a do roku 1786 také kostel v Lomnici.
    V úzké souvislosti s kostelem jsou spojeny dějiny Milostného obrazu Panny Marie Těšitelky. Roku 1738 visel obraz v koutu lesa mezi Veveřím a Ryžovištěm. Obraz Panny Marie působil zázračně. Se schválením biskupského konsistoře byl přenesen do farního kostela v Ryžovišti a zde byl nad bočním oltářem vystaven. Úcta která se mu dostala od místního i cizího obyvatelstva byla veliká.
    Tehdejší kaplan v Ryžovišti Michael Schiebel vypočítává k roku 1748 jedenašedesát milostí, kteří tu lidé obdrželi uctíváním tohoto obrazu. O obětních darech skládaných u obrazu Panny Marie Těšitelky se vedla účetní kniha až do roku 1800. Někdy sem přicházelo 3000 - 4000 poutníků. V roce 1801 však byly všechny zázračné vlastnosti vysvětlené přirozenou cestou, kaplička pak byl v noci rozbouraná a obraz byl údajně odvezen do Olomouce a není známo kam byl umístěn.
    V roce 1810 v důsledku nedostatku zlatých, stříbrných a měděných peněz vyšlo císařské nařízení, podle kterého byly zabaveny zlaté, stříbrné a měděné předměty pro výrobu mincí. V červenci toho roku musel farní kostel odevzdat všechny předměty i s polovičním obsahem zlata, stříbra a mědi. Tak přišla farnost o mnoho cenných předmětů. K obdobné situaci pak došlo ještě v roce 1942.

    Podle článku Ing F. Rechorika (Rechtorik, František: Kostel v Ryžovišti, Rýmařovský horizont 01/2006, SVČ Rýmařov) zpracoval M. Marek

     

    Rýmařovsko