Kostel sv. Tří Králů v Břidličné

    Kostel sv. Tří Králů v BřidličnéO vybudování chrámu neexistují konkrétní zprávy, první letopočet, který se váže k farnímu kostelu sv. Tří králů, je 1576. Na budově kostela jsou umístěny dvě erbovní desky. Ta nad věžním portálem zobrazuje ederovský znak zkříženého mlátku se špičákem a iniciály LE (Laurenz = Vavřinec Eder), níže je uveden rok 1577, druhá, nad jižním vstupem do lodi kostela, uvádí datum 16 a zobrazuje znak i jméno Jana st. Kobylky z Kobylího a na Sovinci. Ačkoliv desky nebyly pravděpodobně osazeny trvale (byly zničeny při rozšiřování kostela 1826 a později obnoveny), je zřejmé, že připomínají dva nejvýznamnější protestantské majitele panství, z nichž starší byl zřejmě iniciátorem výstavby či přestavby kostela pro potřeby luteránských věřících a druhý strůjcem jeho renovace.
    Erbovní deska se znakem a jménem Jana st. Kobylky Kostel nemá jednotný sloh. Bohumil Samek jej označuje za renesanční, byl však předmětem mnoha přestaveb a rozšiřování, takže nese i prvky barokní a neogotické. Jednolodní stavba je ukončena trojbokým kněžištěm, k němuž přiléhá půlkruhovitá obvodová zeď točitého schodiště vedoucího do oratoře v patře čtyřboké sakristie. Opěrné pilíře, které podpírají kněžiště, vytvářejí se sakristií a schodištěm zvláštní vnější členitost, hladké fasády kostela jsou jinak narušovány jen okny s lomeným záklenkem. Dominantním prvkem je mohutná čtyřboká věž zakončená barokní bání, přimknutá k jižní straně lodi a přístupná zvenčí i zevnitř.Interiér kostela
    Interiér kostela působí jednoduše a vzdušně, kněžiště i sakristie mají valenou klenbu, plochý strop lodi je vyzdoben freskovou malbou Zjevení sv. Markétě - Božské srdce Ježíšovo. Na bočních stěnách visí obrazy křížové cesty, před kněžištěm vlevo je obraz Božího milosrdenství s nápisem Jezu ufam tobie, pod ním stojí křtitelnice, vpravo stojí socha Panny Marie s Ježíškem. V levém rohu kněžiště je umístěn malý oltář se sousoším Klanění Tří králů a sochami sv. Petra a Pavla po bocích, na čelní stěně visí pouze kříž, doplněný poněkud kontroverzní naivistickou freskou zobrazující vlevo Pannu Marii a vpravo apoštola Jana. Jedno z oken kněžiště je vyzdobeno vitrážovým obrazem Panny Marie datovaným 1904. Hudební kruchta, na níž stojí zachovalé varhany snad z počátku 20. století, po stranách s obrazy sv. Jana Nepomuckého a Klanění Tří králů, byla přistavěna údajně až roku 1826. Pod kůrem je vlevo zpovědnice, vpravo Boží hrob.
    Kostel sv. Tří králů stojí uprostřed bývalého hřbitova, jehož ohradní kamenná zeď byla společně s ním zapsána mezi kulturní památky. V areálu lze identifikovat umístění některých hrobů, sporadicky jsou patrné Interiér kostelanáhrobní kameny, litinový kříž, u kované hlavní brány stojí podstavec s nápisem Dem Volkskaiser 1914 a o něco dále pomníček faráři Josefu Czechovi, který zemřel 3. 12. 1871 a byl zde pochován.
    O frýdlantské faře není mnoho zpráv, její existence je poprvé doložena údajem z roku 1576, kdy ve Frýdlantu působil luteránský pastor. Roku 1655 byl kostel vysvěcen a získal své nynější patrony Tři krále. Z nedostatku katolických farářů byla frýdlantská farnost řízena střídavě z Václavova, Jiříkova, Moravice, Ryžoviště a Albrechtic. Samostatná duchovní správa byla obnovena teprve v roce 1786 a fara zřízena až 1859.

     (Literatura: Bartoš, Josef a kol. Historický místopis Moravy a Slezska 1848 - 1960, Ostrava 1974; Pinkava, Viktor. Unčovský a Rýmařovský okres, Brno 1922; Samek, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2, Praha 1999; Erinnerungen an den Heimatkreis Römerstadt / Altvater, Gie3en 1996; OÚ Bruntál a Památkový ústav Ostrava. Seznam nemovitých kulturních památek okresu Bruntál, 2000.)
    Podle článku Zdenky Přikrylové (ZN: Kostel v Břidličné a vajglovská kaple, Rýmařovský horizont 09/2007, SVČ Rýmařov) připravil M. Marek

     

    Rýmařovsko