Starokatolický kostel v Břidličné

    Starokatolický kostel v BřidličnéStarokatolická farní obec byla v Břidličné založena roku 1907 (první starokatolické obřady se zde však konaly již na samém počátku století). V období před druhou světovou válkou čítala na 1600 členů (tolik, kolik má dnes v rámci celé republiky) a potřebovala ke svým bohoslužbám důstojný svatostánek. Do tehdejšího Frýdlantu dojížděl šumperský vikář Karl Erhart, který působil nejen jako duchovní, ale také v městské samosprávě. Z jeho iniciativy a díky jeho vlivu se již roku 1911 mohla frýdlantská starokatolická komunita scházet ve vlastním kostele - Pamětním kostele Josefa II., zasvěceném sv. Duchu, na náměstí Svobody, cca 100 m jz. od kostela sv. Tří králů.
    Chrám byl vysvěcen roku 1911 a až do druhé světové války sloužil slibně se rozvíjející starokatolické obci, tvořené vesměs německy hovořícím obyvatelstvem. Společenství ovšem poznamenal poválečný odsun, který způsobil faktický zánik starokatolické komunity v Břidličné. Kostelík po roce 1945 začali nejprve využívat věřící církve československé z řad dosídlenců, posléze se z něj stala smuteční síň pro konání civilních pohřbů.
    Teprve v roce 2000 byla obnovena existence filiální farní obce starokatolíků v Břidličné, už tradičně spojené s větší šumperskou komunitou. Kostelík, nově zasvěcený sv. Duchu, se stal místem pravidelných setkání věřících při bohoslužbě, kterou vede šumperský farář Mgr. Pavel Cepek jednou za dva měsíce. Kostel zároveň stále slouží na základě nájemní smlouvy městu Břidličné k pořádání smutečních obřadů.
    Interiér starokatolického kostelaSubtilní kostelík v čistém novogotickém stylu stojí na nejvyšším místě náměstí, diagonálně protilehle k mohutnějšímu kostelu římskokatolickému. Jednotícím prvkem jeho architektury je lomené zaklenutí oken, dveří a stropní klenby. Zatímco barokní stavby charakterizuje protiklad mezi vnější jednoduchostí a vnitřní zdobností, u této stavby je tomu přesně naopak. Plasticky členěné fasády podélné lodi a věže na hlavním portálem, zdobené rozetovým oknem, jejichž struktura vyniká zvláště po nedávné rekonstrukci, ostře kontrastuje se strohým interiérem, postrádajícím původní mobiliář i jakoukoliv adekvátní výzdobu. Zůstala zachována původní kruchta s vyřezávaným zábradlím, podepřená dvojicí štíhlých kovových sloupků, původní je patrně i vnitřní dlažba, velmi obvyklá u jiných staveb z této doby, využitá např. v ondřejovské kapli či měšťanských domech v Rýmařově. Ostatní vybavení je však evidentně pozdější, pravděpodobně z 60. let. Mobiliář je přizpůsoben civilnímu využití kostela; kněžiště je odděleno oponou a ústí do zadního zádveří. Chybí oltář, obrazy, sochy a další sakrální výzdoba.
    Starokatolický kostel tvoří společně s blízkou alejí a nedalekým římskokatolickým kostelem Tří králů historické jádro Břidličné. V letošním roce se město Břidličná rozhodlo ve spolupráci s malou a nemovitou Starokatolickou církví provést vnější rekonstrukci kostelíku. Byla provedena celková oprava fasády, dřevěných vstupních dveří a nátěr železných oken, město současně s pomocí dotace financovalo terénní úpravy v blízkém okolí kostelíka - opravu dlažby vedoucí k hlavnímu vstupu a asfaltového povrchu přilehlé komunikace. Na vnější rekonstrukci by měly podle plánu městského úřadu navázat úpravy interiéru, který v poválečném období prošel nevhodnými zásahy a postrádá stylovou souvislost s hodnotným novogotickým slohem stavby.

     Prameny: Erinnerungen an den Heimatkreis Römerstadt/Altvater, Gießen 1996; Mezerová, Ĺubica. Seznam nemovitých kulturních památek okresu Bruntál, Bruntál 2000; www.starokatolici.cz; internetová encyklopedie Wikipedie.
    (Za poskytnutí informací autorka článku děkuje Mgr. Pavlu Cepkovi, faráři šumperské starokatolické obce, Jaroslavě Charvátové, tajemnici MěÚ Břidličná, lektorce a předsedkyni filiální rady starokatolické obce v Břidličné, a Osadnímu výboru Jamartice. ZN)
    Podle článku Zdeňky Přikrylové (ZN: Starokatolické památky na Rýmařovsku, Rýmařovský horiozont 19/2007, SVČ Rýmařov) upravil M. Marek

     

    Rýmařovsko