P9040095 2Vzdávání úcty Marii jako matce Boží, zjevně pod vlivem kultu bohyně matky, který existoval na Východě od nepaměti, má svoje počátky ve 3-5. století našeho letopočtu a po dlouhá staletí kvetlo zejména v klášterech, v lidových vrstvách se Mariin kult začal šířit až teprve v pozdním středověku.
    Modlitba růžence jako oblíbená forma uctívání Panny Marie má svůj počátek v 15. století. Adorace Panny Marie pak našla svá nesčetná vyjádření v sochařství, malířství, hudbě, poezii i architektuře, často i v podobách nezvyklých nebo i pochybných. Ve středisku mariánského kultu v italském městě Loretu věřící zahrnují úctou malý domek, v němž prý kdysi pobývala Ježíšova matka a který sem údajně r. 1295 přenesli andělé z Nazaretu.

    Sv. Jan Nepomucký na nám. Míru v RýmařověSvatý Jan Nepomucký -  kněz v rochetě (obřadní bílé plátěné roucho po kolena, se širokými rukávy) a s biretem (pokrývka hlavy vyztužená diagonálními žebry), s pěti hvězdami kolem hlavy, držící v náručí kříž s ukřižovaným Kristem, případně ještě palmovou ratolest (symbol vítězství).
    Sochy stojí na svých místech většinou již od osmnáctého století, a to nejen v českých zemích, ale i v mnoha dalších v Evropě a také např. v Latinské Americe.Za svatého byl Jan Nepomucký prohlášen nejen na základě legend, ale zejména také v návaznosti na „zázrak", k němuž došlo při exhumaci ostatků těla Jana z Pomuku v roce 1719. Tehdy komise složená z vysokých církevních funkcionářů, ale i lékařů a chirurgů, právníků a šlechticů konstatovala, že kus načervenalé tkáně, která byla nalezena uvnitř exhumované lebky, je světcův jazyk. Všichni z přítomných pak nabyli přesvědčení, že jazyk se nemohl zachovat po dobu více než tři století od Janovy smrti přirozenou cestou, nýbrž zřejmým zázrakem, jehož příčinou a podstatou bylo zachování zpovědního tajemství ve smyslu tehdejší legendy o Janovi.

    V souvislosti s šířením křesťanství vzrůstala i snaha na vlastní oči vidět místa, na kterých probíhal příběh posledních dnů před ukřižováním Ježíše Krista. Zdaleka ne každý mohl Svatou zemi a Golgotu navštívit a postupně tak začala vznikat místa, která tato místa připomínala, a jejich symbolem se stal kříž, na kterém Kristus zemřel. Kříže se začaly objevovat v nejrůznější podobě v blízkosti obydlí, ale i ve volném terénu, na význačných místech, poblíž cest a křižovatek poutníků i lidí pracujících na polích nebo jinde. Krajina se tak postupně stávala veřejnou sítí míst, kde lidé hledali útěchu, prosili o přízeň boží a scházeli se při různých poutích a náboženských slavnostech.

    Kříže a další drobné sakrální stavby přetvářely původní pohanskou krajinu v krajinu křesťanskou. Náš kraj není výjimkou, spíše naopak. Pobožní předchůdci dnešních obyvatel vytvořili mnoho zpočátku většinou dřevěných, postupně i kamenných křížů, z nichž mnoho se přes všechny dramatické události minulých desítek let dočkaly dnešní doby. V poslední době vzrůstá péče o ty původní a v posledních letech také vyrostla v krajině řada nových dřevěných křížů.  Do krajiny se tak vracejí tradiční prvky harmonicky utvářené kulturní krajiny.

    Rýmařovsko