Pozůstatky dolování

    Jeseníky jsou oblastí s rozsáhlými pozůstatky báňských prací (těžebních či kutacích), realizovaných po staletí ve snaze řady generací o využití přírodních surovinových zdrojů, hlavně zlata, stříbra a železa.  Stará důlní díla jsou rozeseta po celých Jeseníkách (v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky i mimo ní) a stala se v podstatě součástí krajinného rázu tohoto pohoří - řada starých důlních děl je dnes významnými zimovišti netopýrů, díla a haldy jsou často předmětem zájmu mineralogů a v neposlední řadě dokumentují technickou zručnost našich předků. Průvodním negativním jevem hornické činnosti v Jeseníkách je množství otevřených důlních děl, bezprostředně či potencionálně ohrožujících životy či zdraví návštěvníků krajiny. Jedná se buď o tzv. stará důlní díla, kde poslední majitel či provozovatel není znám či neexistuje, a opuštěná důlní díla, vyražená a likvidovaná po roce 1945, převážně v padesátých a na počátku šedesátých let. V průběhu času dochází u starých, resp. opuštěných důlních děl k postupné ztrátě stability, Pokud dojde k překročení meze pevnosti nadložních hornin, dochází postupně k závalu důlního díla, který se může projevit až na povrchu (poklesová kotlina, zátrhy a také otvory do důlního díla).

    Nejstarší stopy dolování v Jeseníkách pocházejí s největší pravděpodobností už z období před naším letopočtem, kdy bylo území našeho státu obýváno mimo jiné Kelty, kteří dokázali intenzivně využívat nerostné bohatství a prokazatelně těžili některá ložiska zlata, grafitu a železa. Po příchodu Slovanů byla předmětem zájmu hlavně ložiska železných rud, v pozdější době se zájem rozšířil i o exploataci drahých kovů a po vyčerpání svrchních partií postupovala těžba do větších hloubek. Za počátek podzemní těžby drahých kovů považují historici druhou polovinu 12. a větší část 13. století, kdy došlo k velké kolonizaci Jeseníků právě v souvislosti s prospektorskou a následně těžební činností. K největšímu rozmach těžby došlo v 15. a 16. století a těžba s menšími či většími výkyvy pokračovala až do období počátku třicetileté války, která prakticky zlikvidovala veškerou těžbu v naší oblasti. K dalšímu oživení těžby došlo v souvislosti s těžbou železných rud v 18. a 19. století, avšak po krizi v roce 1873 těžba těchto rud postupně zanikala, v těžbě zůstalo pouze několik ložisek.

    Po roce 1945 byly prakticky veškeré doly mimo provoz a náběh těžby byl velmi pomalý. V první řadě došlo k obnovení těžby železných rud v okolí Šternberka a u Medlova (důl Barbora). V souvislosti s obnovováním těžby se výrazně rozvíjel geologický průzkum jednotlivých surovinových typů a jeho intenzivní rozvoj nastal po roce 1945 v souvislosti s tzv. železnou oponou, tzn. rozdělením na dva politicky a ekonomicky oddělené světy. Z této poměrně nedávné doby se zachovala řada opuštěných důlních děl. V samotných Jeseníkách a přilehlých Rychlebských horách je odhadem okolo 8 km2 poddolovaných území s tím, že podstatná část této plochy se koncentruje do významnějších rudních revírů. Patří mezi ně především zlatohorský rudní revír s dlouholetou těžbou zlata a rud měděných a olověných. Celková plocha zlatohorského rudního revíru činí asi 1,8 km2. Stejnou plochu poddolovaného území má i nejvýznamnější železnorudný revír Malá Morávka a rudní revír Ruda - Horní Město, kde se těžilo hlavně stříbro, později železo. Mezi revíry s plochou poddolovaného území do 0,5 km2 patří například ložiska zlata v okolí Suché Rudné a stříbronosných rud u Nové Vsi u Rýmařova.

    Za účelem podchycení starých, resp. opuštěných důlních děl je prováděna jejich revize s cílem zjistit jejich současný stav, posoudit stupeň ohrožení života, zdraví či majetku související s existencí těchto důlních děl a navrhnout způsob jejich likvidace nebo zabezpečení. Stará, resp. opuštěná důlní díla s vysokým stupněm nebezpečnosti jsou opatřována výstražnými tabulkami a ostnatým drátem, některá díla jsou technickými pracemi zabezpečována tak, aby nehrozilo jejich zřícení a aby sice bylo zabráněno vstupu osob, ale přitom umožněno zimování netopýrů apod. Kromě důlních děl, která jsou buď dosud otevřena nebo se na povrchu projevují různými propadlinami a deformacemi, je v podzemí mnoho stovek a stovek metrů štol, komínů, úpadnic a dobývek zcela skrytých našim očím. F271a-Žebračka - 3627-6A-95F271b-Propadlina u Hornoměstské zatáčky - P4030018Nebezpečnost pohybu po místech, která jsou označena jako poddolovaná nelze podceňovat. Příkladem jevů, které mohou nastat, je např. propadlá komorová dobývka rud v prostoru Žebračka ve Zlatohorském revíru. V celém revíru existuje 140 km chodeb a bezpočet vydobytých prostor. Blízko silnice ze Zlatých Hor do Heřmanovic se počátkem devadesátých let propadl terén na ploše cca 50 x 30 m do hloubky kolem 40 m. Na Rýmařovsku sice žádné podzemní volné prostory podobných rozměrů nejsou, nicméně člověka může ohrozit i zřícení mnohem menších důlních děl. Důkazem toho, že v podzemí k pohybům stále dochází, může být např. i malá kruhová propadlina na poli poblíž tzv. Hornoměstské zatáčky (v oblasti bývalého důlního pole Wasserschacht) z roku 2008 nebo opakovaná propadání asfaltové komunikace jihojihovýchodně od kostela v Horním Městě v místech předpokládaného ústí jámy Ignác (hloubka 40 m).

    Nebezpečí mohou představovat i četná místa těžby stavebního kamene nebo štípatelných břidlic. Lomy byly mnohdy zahloubeny pod úroveň terénu a dnes jsou zaplněny vodou, stěny lomů jsou často velmi strmé a osobám hrozí buď nebezpečí pádu nebo i zřícení nestabilních partií lomových stěn.

    Na povrchu terénu existuje řada dalších pozůstatků těžby z minulých století, zejména po ryžování v údolních nivách potoků a řek. Plocha zlatonosných ryžovišť na území Jeseníků představuje asi 15,2 km2, z toho nejvíce připadá na okolí Zlatých Hor (asi 9 km2 ), na prostor mezi Vrbnem pod Pradědem a Širokou Nivou a širší okolí Suché Rudné. Pozůstatky ryžování nacházíme v blízkosti řeky Oskavy a také v údolní nivě řeky Moravice mezi Dolní Moravicí a Velkou Štáhlí a poblíž Podolského potoka mezi Rýmařovem a Jamarticemi. Povrch těchto území je většinou velmi členitý, s mnoha depresemi a drobnými haldami přerýžovaného materiálu.

    F272a-P6090268F272b-P6090260F272c-P6090263

    Na území Rýmařovska jsou patrně nejstaršími dodnes zachovanými pozůstatky vyhledávání stříbra pinky  z 12. - 16. století u Stříbrných Hor. Asi 4,5 km západně od Rýmařova, jižně od cesty ze Stříbrných Hor do zaniklé obce Ferdinandov, asi 800 m SSV od Dobřečovské hory (809 m n.m) se nacházejí dva lesíky orientované od severu k jihu, šířky asi 15 m a délky 40 m, vzdálené od sebe 60 m s pozůstatky po dolování stříbra z 12. - 16. století. Nejvýznamnější pozůstatky dobývek představují mělké příkopy a dílčí propadliny šachtic hloubky asi 5 m. Dolování na tomto místě je dokumentováno výrokem jihlavského horního soudu asi z roku 1348. Listina uvádí tři fáze dolování a poprvé písemně dokládá svislou jámu na území ČR.  Pozůstatky podobné činnosti se nacházejí asi 400 m východně od vrcholu Kamenné hory (799 m n.m.).

    Zájemcům o podrobnější informace o těžbě a jejich pozůstatcích na území Rýmařovska - Nerostné bohatství a těžba .

    Za využití textu Ing. J. Kočandrleho, CSc. (Kočandrle, Jaroslav: Opuštěná důlní díla v Jeseníkách, Geologie Rýmařov s.r.o., 2007, http://www.oderskevrchy.cz) a dalších zdrojů zpracoval M. Marek

    Spektrum informací o dolování a pozůstatcích hornické činnosti je velmi široké a nelze je jednoduše obsáhnout na webových stránkách. S ohledem na obtížnost získávání informací z těchto oborů zveřejňujeme některé závažnější příspěvky na našich stránkách formou textů v Knihovně stránek v sekci PRAKTICKÉ - NEROSTNÉ BOHATSTVÍ.

    V roce 2015 vydalo RÝMAŘOVSKO, o.p.s. stostránkovou publikaci O geologii a dolování na Rýmařovsku autorů RNDr. Františka Čermáka, Mgr. Jiřího Karla a Ing Miloslava Marka. Kniha se zabývá geologickou stavbou a genezí území Rýmařovska a také historií dolování rud železa, stříbra, olova, zinku a zlata zejména v Hornoměstském rudním revíru, revírech Nová Ves a Malá Morávka. Zájemcům o tuto problematiku doporučujeme stáhnout si publikaci v digitální podobě z následujícího odkazu: https://uloz.to/!J8288N5xC/brozura-geologie-zip#download.

    V posledních letech se obec Horní Město snaží o získání finančních prostředků na zpřístupnění starých důlních prací ve významném hornoměstském rudním revíru.  Snaha vedení města je úspěšná a do současné doby již byla zpřístupněna odvodňovací štola sv. Jana Paduánského, vyhloubena šachtice Karel a vyražena úpadnice umožňující přístup na 1. dobývané patro důlního pole. Při příležitosti oslav Hornického dne v Horním Městě bylo umožněno do podzemí alespoň nahlédnout úpadnicí Eva a nově vyraženou úpadnicí ne severním okraji obce. Navíc probíhá budování hornického skanzenu.

    DSCF2468DSCF2417DSC 5581DSC 5592

     

     

     

     

    Podrobnější informaci naleznete na stránkách knihovny stránek, v sekci PRAKTICKÉ -  NEROSTNÉ BOHATSTVÍ  - Zpřístupňování hornického podzemí a hornický skanzen v Horním Městě

    Rýmařovsko