Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně

    Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně je vybudována v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky na severu Moravy, v horském masivu východně od Loučné nad Desnou, 20 km od Šumperka.
    Elektrárna byla budována od r. 1978 a byla uvedena do provozu v r. 1996.Horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně

    Vrchol v masivu Mravenečníku byl zarovnán a postupně v něm byla vyhloubena horní nádrž elektrárny s celkovým objemem 2 719 750 m3. Zatopená plocha činí při maximální hladině 15,4 ha. Ve vzdálenosti 1,5 km na severovýchod, o 500 m níže v údolí říčky Divoká Desná, byla vybudován nádrž spodní. Posláním přečerpávací elektrárny je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Pro svoji funkci využívá přebytku elektrické energie zpravidla v nočních hodinách a mezi špičkami k čerpání vody z dolní do horní nádrže. Čerpání vody trvá zhruba 8,5 - 9 hod a výtlak je pouze o čtvrtinu pomalejší oproti turbínovému provozu.

    V době zvýšené spotřeby se pak v turbínovém režimu vyrábí elektrická energie. Voda z horní nádrže umístěné ve výšce 1350 m nad úrovní moře je vedena k turbínám dvěma přivaděči o průměru 3,6 m a délce 1,5 km, s výškovým rozdílem 510,7 m. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25,5 m a výšce 50 m a blokové transformátory v komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21,5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a větrací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m.Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově.
    Dolní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé StráněŘeč čísel je výmluvná: bylo vyrubáno a vytěženo 290 tis. m3 horniny, přemístěno 3 mil. m3 zeminy, položeno 175 tis. m3 betonu, spotřebováno 17,6 tun oceli a postaveno 240 stavebních objektů. Téměř vše na elektrárně je dílem českých rukou a mozků.
    Význam PVE Dlouhé Stráně je především v oblasti regulace výkonu a frekvence. Je to největší vodní energetické dílo v naší republice a výkon jednoho soustrojí je největší svého druhu v Evropě. Projektovaná roční výroba díla činí 997,8 mil. kWh. Soustrojí je schopno najet na plný turbínový výkon do 90 sekund od obdržení povelu z Ústředního dispečinku v Praze. Existence elektrárny a její funkce v elektrizační soustavě vede k podstatnému snížení nároků na spalování uhlí v parních elektrárnách.

    Elektrárna Dlouhé Stráně má tři "nej": NEJvětší reverzní vodní turbínu v Evropě - 325 MW, elektrárnu s NEJvětším spádem v České republice - 510,7 m a NEJvětší instalovaný výkon v ČR - 2 x 325 MW, což je třetinový elektrický výkon Jaderné elektrárny Temelín.

    Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se v roce 2005 zařadila mezi 7 největších divů České republiky (www.idnes.cz), v samotném finále hlasovací soutěže se stala dokonce největším divem České republiky.

    Je nesporné, že přečerpávací vodní elektrárna je skutečně výjimečným technicky propracovaným a bezporuchově fungujícím dílem. Skutečnost, že její činnost vede ke snížení nároků na spalování uhlí v klasických elektrárnách, je uváděno jako podklad pro tvrzení, že elektrárna má podstatný ekologický význam.

    Na druhé straně má přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně mnoho odpůrců, kterým vadí především to, kde je umístěna a co všechno s její stavbou souviselo a souvisí.
    Zimní pohled na Dlouhé StráněNěkteří autoři tuto stavbu označují za „brutální antropotvar" a ptají se, jak je možné, že tam, „kde byl dříve řídký horský les přecházející v alpinské louky s výskytem vzácných a endemických druhů, dnes vystupuje obludná hráz sterilní, asfaltem vylité betonové vany, kterou obepínají dva okruhy asfaltových silnic a železné zábradlí?" (Martin Janoška, spolupracovník iDNES, iDNES.cz). Tento autor ve svém článku klade řadu velmi oprávněných otázek, týkajících se ochrany přírody a krajiny a také energetické politiky a zájmů, na které lze jen stěží najít uspokojivou odpověď. Skutečností je, že byla zlikvidována značná část chráněného území nejen v místě horní nádrže, ale i v okolí (přístupové cesty, těžba kamene apod.) a že byl zásadním a nevratným způsobem narušen ráz horské krajiny. Bohužel, takových daní za „pokrok" platí lidská společnost čím dál víc.

    Přístupnost:
    Vjezd do areálu PVE Dlouhé stráně není povolen. Pokud ji chcete shlédnout, je možno se zúčastnit pravidelných exkurzí.

    Kontaktní informace

    Telefon: +420 583 283 282, +420 602 322 244 (denně od 8:00 do 16:00)

    E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

    Adresa

    Areál Kouty

    Kouty nad Desnou 30

    788 11 Kouty nad Desnou

    Informace byly čerpány z následujících zdrojů:

    http://www.dlouhe-strane.cz
    http://www.jeseniky.net/dlouhe-strane
    http://www.pametihodnosti.cz/
    http://technet.idnes.cz
    http://www.ejeseniky.com/turistika/zajimava-mista/podzemi-pve
    http://cestovani.idnes.cz/
    Zde také zájemci najdou velké množství dalších informací o přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně.

    Asfaltovaný ovál kolem horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně v délce 1,7 km ve výšce 1350 m n.m.  představuje nejvýše položenou dráhu pro kolečkové bruslaře. Povrch i provoz jsou hodnoceny stupněm 1. Není zde žádné zázemí, ale krásné výhledy po okolních partiích Hrubého Jeseníku. Autem sem nelze dojet, máte možnost buď dojít pěšky nebo na kole z Koutů nebo Loučné nad Desnou s převýšením 850 m na trase dlouhé více než 10 km. Je také možné vyjet k nádrži v rámci objednané organizované exkurze do elektrárny.

    Rýmařovsko