• Rýmařovsko
  • Rýmařovsko
  • Rýmařovsko
  • Rýmařovsko
  • Rýmařovsko
  • Rýmařovsko
  • Rýmařovsko
  • Rýmařovsko
  • Rýmařovsko
  • Rýmařovsko
Předpověď pro celou ČR
Předpověď počasí pro region - klikněte na kterýkoliv obrázek.
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Václavově

Kostel stojí na nejjižnějším okraji obce Václavova.
Kostel ve VáclavověSoučasný katolický chrám samozřejmě není původní; pozdně barokní stavba vyrostla v letech 1754-1755 na místě zbořeného gotického kostela neznámého zasvěcení (zvažuje se sv. Jiří) snad z konce 14. století, jehož existence je však písemně doložena až v 16. století, kdy jej využívali protestantští věřící. Katolický farář Andrea Schindler byl dosazen na farnost v Dolních Velkrubech v roce 1627, tedy po Bílé hoře. Původní kostel měl mít obdélníkovou loď s věží na západní straně a kvadratickým presbytářem a měl být obklopen palisádovým plotem. Roku 1683 byl opraven a roku 1724 z popudu a peněz faráře Riedela vybaven novým oltářem v ceně 80 zlatých. O třicet let později byl nicméně zbořen a nahrazen novým chrámem Neposkvrněného početí Panny Marie. Fragmenty portálu dřívějšího kostela byly vloženy do soklu barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, stojící poblíž potoka a patřící mezi nejcennější kulturní památky Václavova.
O výstavbě nového kostela se začalo uvažovat už roku 1736 a jeho umístění se stalo předmětem kuriózního sporu. K farnosti Dolní Velkruby (tedy Dolní Václavov) totiž náležely v té době nejen Horní Velkruby (Horní Václavov), jejichž vlastní kostel zanikl někdy mezi lety 1579 a 1629, zřejmě za třicetileté války, ale i Kočov. Tehdejší velkrubský farář Anton Walter nechal na vlastní náklady zajistit stavební kámen pro nový chrám a dočasně jej složit na rozhraní Dolních a Horních Velkrub. Toto místo, konkrétně pozemek sedláka Fitze u císařské cesty, se totiž zvažovalo jako stavební parcela pro nový chrám, aby měli věřící z obou vsí stejně daleko do kostela. Přifaření věřící z Kočova měli být odškodění tím, že jejich filiální kostel bude povýšen na farní.
Vývoj událostí šel ovšem jinou cestou. Biskupství novou farnost v Kočově nezřídilo a Kočovští, aby zabránili dalšímu prodloužení své cesty na bohoslužbu, zasáhli rázně. Kamení i stavební dříví, které k němu přibylo v roce 1754, vlastními silami přenesli na místo zbořeného gotického kostela a přinutili tak své souvěrce postavit kostel tam. Je nasnadě, že kdyby Kočov získal svou farnost včas, byli bychom dnes zvyklí míjet václavovský kostel přímo u silnice. Na tomto místě byla postavena jen malá kaple Panny Marie (zanikla po roce 1945).