Těžba štípatelných břidlic v Jiříkově-Hutově

    Součástí Jiříkova byla malá osada Hutov (Hutdörfel) situovaná asi 1,5 km severně od obce Jiříkov, v pramenné oblasti Těchanovského potoka. Jméno zřejmě pochází z pomístního názvu lesní tratě Huttig, která vedla mezi Jiříkovem a Veveřím, odvozeného od pojmu Huttung (= pastvina), či přímo z tohoto druhého názvu (osada vznikla na obecní pastvině). O založení Hutova nejsou přímé zprávy, Jiří Karel pokládá za pravděpodobné, že vznikla teprve v 18. století.

     

    Hutov - haldyLišejníky Odpadní haldy v Hutově

    Mohutné pozůstatky po těžební činnosti ještě dnes svědčí o významu tohoto ložiska štípatelných jílovitých břidlic. Povrchová těžba probíhala zřejmě od počátku druhé světové války asi v osmi lomech do hloubky 30 - 40 m. Většina lomů je zatopena a spolu s objemnými zarostlými haldami odpadního materiálu vytváří velmi zajímavou „krajinu" s překvapivými pohledy a zákoutími. Jistou „ponurou malebnost" dodávají území i ruiny bývalé kaple a již sotva znatelné pozůstatky statku.
    Lom v Břidličné Na ložisku byly těženy minimálně dvě polohy jílovitých břidlic místy až fylitického vzhledu, příjemné modrošedé barvy. Břidlice byla využívána zejména na výrobu střešní krytiny, charakteristické pro toto území, ale také jako dlažby a obklady, na některých ložiscích na výrobu brousků a školních tabulek, odpadní materiál byl využíván jako plnivo pro různé účely, na lepenky s břidlicovou drtí apod.
    Pozůstatky po těžbě břidlic na Rýmařovsku nacházíme na mnoha místech - rozsáhlé zahloubené lomy a haldy v Břidličné - jezírka, v Malé Štáhli, v Jamarticích, Ondřejově, Václavově a v dalších místech.

    M. Marek

    Rýmařovsko