Zpřístupňování hornického podzemí a hornický skanzen v Horním Městě

    Obec Horní Město chce využít bohatou historii dobývání rud stříbra, barevných kovů a železa na území města a okolí a zpřístupnit tak část rozsáhlého hornického podzemí.

    Odborníci firmy GEMEC UNION, a.s.  Žacléř,  která přípravné práce provádí, po zjištění, že do hornického podzemí Horního Města nelze vstoupit tou nejlogičtější cestou – ústím dědické odvodňovací štoly sv. Antonína Paduánského v údolí potoka Huntavy, vyhloubili ve vzdálenosti asi 160 m od ústí úpadnici Eva o délce 40 m a „nafárali“ štolu sv. Antonína Paduánského shora. Vyčerpali vodu nahromaděnou nad spodní zavalenou částí štoly a začali postupovat chodbou dlouhou přes 300 m směrem k Hornímu Městu. Chodba je místy velice špatně prostupná, úzká (někde jen 60 cm), nízká, klikatá. V postupu bránilo několik těžce zavalených úseků a možnost využití štoly pro zpřístupnění podzemí pod Horním Městem se ukázala jako nereálná. Bylo proto rozhodnuto, že přístup do důlních prací a dobývek bude zajištěn pomocí nového vstupu do štoly sv. Antonína Paduánského, a to šachticí o hloubce 41 m u silnice jižně od kostela sv. Maří Magdaleny v Horním Městě. v průběhu prací bylo ověřeno, že pod částí silnice (opakovaně se propadající) se ve velmi malé hloubce pod povrchem nachází kaverna (dobývka železnorudné jámy Ignác) v průběhu prací bylo ověřeno, že pod částí silnice (opakovaně se propadající) se ve velmi malé hloubce pod povrchem nachází kaverna (dobývka železnorudné jámy Ignác). Pracovníci odborné firmy zabezpečili místo armovanou betonovou deskou pod vozovkou a předešli tak možnému zřícení frekventované komunikace s nepředvídatelnými následky.  Odborníci různých profesí tak mohli po takřka šedesáti letech spatřit nápis „Zdař Bůh 1955“, zanechaný zde pracovníky Českomoravského rudného průzkumu v Rýmařově po vyzmáhání štoly sv. Antonína Paduánského  a  vstoupit do několika pater chodeb a  těžebních  komor raně novověkých dobývek.  Výsledkem je konstatování, že hornická díla jsou v dobrém stavu a po provedení nezbytných zabezpečovacích prací by mohla být využita pro zpřístupnění veřejností.

    Vstupovat do dobývaného prostoru pod Horním Městem původní dědičnou štolou z jejího ústí ani z úpadnice Eva, která štolu nafárává shora, není reálné.  Šachticí Karel je možný vstup, ale chybí druhý výstup, tedy zásadní předpoklad možnosti zpřístupnění podzemí.  Možným řešením je zřízení druhého vstupu na severním okraji zájmového prostoru, tedy na severním okraji obce Horní Město. V těchto místech je povrch území cca 70 m nad úrovní štoly sv. Antonína Paduánského  a  cca 35m  nad úrovní nejsvrchnějších pater dobývaného prostoru a pro zpřístupnění historického dobývaného prostoru bylo tedy nutné vyrazit úpadnici. Jedná se o chodbu o délce 66 m s úklonem 25°  raženou z louky nad obcí, cca 230 m severně od šachtice.. Po jejím vyražení by bylo možné zřídit tři prohlídkové okruhy s různou náročností, nejjednodušší pro děti ve věku od 10 let, třetí, nejnáročnější, by zahrnoval a prohlídku i těch nejvýznamnějších částí tzv. Petrova okruhu v hloubce cca 57 m pod povrchem a výstup na povrch šachticí Karel jižně od kostela sv. Maří Magdaleny. Prozatím tady bylo možné umožnit návštěvníkům při příležitosti oslav Hornického dne v r. 2016 sestup na úroveň nejvyššího patra důlních děl. Úsilí o zpřístupnění podzemí dále pokračuje.

    DSCF2468DSC 0228DSC 5553 foto M Pribil K Smehil a kolektivDSC 5581DSC 5592P7250043P8060098

    Součástí snah obce bylo i budování naučné hornické stezky v obci i v okolí a hornického muzea v přírodě – Informační tabule naučné stezky, repliky důlního žentouru, četkového čerpadla důlních vod, důlního větráku a důlního rumpálu.

    Hornické podzemí Horního Města vhodné k zpřístupnění pro veřejnost nabízí skutečně ucelenou unikátní ukázku významné lidské činnosti - hornictví v raném novověku -  a lze oprávněně očekávat, že o jeho návštěvu a poznání bude mezi veřejností zájem.  

    Připravil M. Marek

    Rýmařovsko