Chráněná krajinná oblast Jeseníky

    Zvonek vousatýChráněná krajinná oblast (dále jen CHKO) Jeseníky leží na území okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk. Severní hranice oblasti se dotýká státní hranice s Polskou republikou. Územím CHKO Jeseníky prochází historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem.
    Nejzápadnější bod CHKO (50° 06' 54" s. š.; 17° 00' 30" v. d.) se nachází u křižovatky silnic v údolí Branné v obci Nové Losiny. Nejsevernější bod (50° 18' 11" s. š.; 17° 19' 46" v. d.) nalezneme u křížení silnice a železniční trati v obci Mikulovice. Nejvýchodnější bod (50° 06' 18" s. š.; 17° 25' 51" v. d.) leží v lese v zákrutu silnice 1,5 km západně od Karlovic. Nejjižnější bod (49° 54' 23" s. š.; 17° 08' 06" v. d.) se nachází u křižovatky silnic v údolí říčky Oskavy.

    Nejvyšším bodem území je hora Praděd s nadmořskou výškou 1491,3 m, nejnižším místem je hladina řeky Bělé v Mikulovicích s nadmořskou výškou 320 metrů. Celé pohoří má střední nadmořskou výšku 667,6 m, střední sklon svahů 13° 55'.

    CHKO Jeseníky byla zřízena dne 19. 6. 1969 výnosem Ministerstva kultury ČSR, vydaným pod č. j. 9886/69-11/2. Rozloha CHKO Jeseníky činí 740 km2. Území je z 80 % pokryto lesními porosty, převážně druhotnými smrčinami. Kleč na hřebenech horJeseníky jsou nejlesnatější CHKO v České republice. Mozaikově se zachovaly autochtonní lesy, místy charakteru pralesa. Georelief Hrubého Jeseníku je výsledkem dlouhého geomorfologického vývoje. V přirozeném bezlesí v nejvyšších polohách (horské hole) se uchovala vysoká biodiverzita na všech úrovních, výrazně ovlivněná florogenetickou absencí borovice kleče (Pinus mugo) v tomto pohoří. Kleč se začala vysazovat koncem 19. století ve snaze o zvýšení horní hranice lesa. Výsadba nepříznivě ovlivnila řadu původních společenstev.  
    Naprostou většinu zdejších lesů vlastní stát. Podkladem pro oblastně diferencovanou státní lesnickou politiku a pro rámcové doporučení zásad hospodaření v lesích jsou oblastní plány rozvoje lesů.          
    Na zemědělskou půdu připadá asi 15 % území CHKO. Způsob obhospodařování zemědělských pozemků výrazně ovlivňuje krajinný ráz. Ostatní plochy zaujímají necelá 4 % a na zastavěnou plochu připadá asi 0,5 % rozlohy území.     
    Jeden z mnoha potůčkůVodní plochy tvoří nepatrný podíl plochy, asi 0,5 %, přesto jsou Jeseníky důležitou vodohospodářskou oblastí. Celá CHKO Jeseníky byla vyhlášena chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Vodní toky na území CHKO Jeseníky náleží ke dvěma povodím, k povodí Odry (Bílá, Střední a Černá Opava, Bělá, Podolský potok a Moravice) tekoucí do Baltského moře a k povodí Moravy (Branná, Desná, Merta), které jsou součástí umoří Černého moře. Hlavní evropská rozvodnice vede napříč celým územím po hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku ve směru od jihu přes vrchol Pradědu (1491,3 m n. m.) na severozápad přes vrchol Šeráku (1350,8 m n. m.).  
    Na Divoké Desné je vybudována přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, jejíž výstavba závažně ovlivnila zdejší krajinu.

    Jeseníky mají chladné klima s vydatnými srážkami jak dešťovými, tak sněhovými. Voda a vodní toky modelují pohoří.

    Mocnost půd na hřbetech a svazích je malá, proto velká část vody odtéká po vydatných deštích po povrchu i půdou do erozních rýh a bystřinných toků, kde vytváří průtokové vlny s erozními účinky.

    V CHKO Jeseníky se nacházejí známé lázně s minerálními prameny, např. Karlova Studánka, Jeseník, Lipová na hranici CHKO, a také Velké Losiny.     

    Posláním CHKO je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků tak, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí. K typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, jakož i rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, sídlištní struktura oblasti, urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu i dominantní stavební díla.

    Zpracoval M. Marek

    Rýmařovsko