Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek

    Rašeliniště na SkřítkuNachází se mezi obcemi Stará Ves a Sobotín asi 4 km západoseverozápadně od osady Žďárský Potok, v plochém sedle Skřítek (865 m n. m.).
    Katastrální území: Ždárský Potok (okres Bruntál), Rudoltice u Sobotína (okres Šumperk)
    Nadmořská výška: 800-890 m
    Výměra: 166,65 ha
    Vyhlášeno: 1955
    V centrální části území je sedlové rašeliniště přechodového typu a rašelinné březiny s břízou karpatskou (Betula carpatica), lemované rašelinnými smrčinami. Rašeliniště je z velké části odumřelé a regeneruje jen na nepatrných plochách.

     

    Žlutý potokGeologie
    Součást desenské klenby, která je složena převážně z brubozrnných chloritických rul, pomístně přecházejících v pegmatity, svory a grafitické fylity. Sedlem probíhá regionální klepáčovský zlom. V souvislosti s klimatem se vytvořilo rašeliniště, stojící na přechodu mezi vrchovištěm a slatinou. Převážnou část půdního pokryvu tvoří organozem typická a glejová, pod smrčinami se vytvořily organozemní (místy i humusoželezité) podzoly a gleje, příp. pouze jejich rašelinné variety.

     

    Květena
    Oměj šalamounekKamzičník rakouskýVelká část území je porostlá rašelinnou smrčinou s rašeliníkem Sphagnum girgensohnii, s přirozeně nižším zakmeněním na hlubších místech. V centrální části má rezervace ráz tundry, s jednotlivými exempláři břízy karpatské (Betula carpatica). Borovice kleč (Pinus mugo) byla vysázena uměle. Na rašeliništi jsou dominantní mechy, zejména rašeliníky (Sphagnum sp.), z cévnatých rostlin ostřice šedavá (Carex canescens), ostřice obecná (C. nigra), o. prosová (C. panicea), o. zobánkatá (C. rostrata) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), na degradující části rašeliniště bezkolenec modrý (Molinia caerulea). Rostou zde také kropenáč vytrvalý (Swertia perennis), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), bradáček srdčitý (Listera cordata) a bradáček vejčitý (L. ovata). Na rašelinných loučkách kvetou kuklík potoční (Geum rivale), stařinec potoční (Tephroseris crispa), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides) a jiné.

     

    Zvířena
    Čáp černý - F38Poměrně hojný je čolek horský (Triturus alpestris). Mezi zdejší chráněné a vzácné druhy patří ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ropucha obecná (Bufo bufo). Hnízdí tu mj. sýc rousný (Aegolius funereus), čáp černý (Ciconia nigra), opakovaně byl pozorován jeřábek lesní (Bonasa bonasia). V posledních dvaceti letech 20. století zde byly zaznamenány kolonie mravence podhorního (Formica lugubris).
    Komplexní zoologický výzkum nebyl proveden. Zkoumána byla pouze fauna pavouků (Araneida); mezi cenné nálezy patří boreální Latithorax faustus a Mengea warburtoni.


    Socha skřítka - F38aVyužití

    Po severní hranici rezervace vede turistická cesta, jinak je rezervace veřejnosti nepřístupná. Koncem 19. století zde byla vybudována odvodňovací síť, dnes již nefunkční. V nepatrné míře se těžila rašelina. Na jihovýchodním a východním okraji loučky byl uměle vysázen pruh borovice kleče.

    Poznámka
    NPR leží v sousedství silnice I třídy E 11, která tvoří její západní hranici. Turistická cesta při její severní hranici je velmi oblíbeným nástupem na hlavní jesenickou hřebenovku. Je značně frekventovaná po celý rok.

    Zdroj: Obecně přístupné informace Agentury ochrany přírody

    Rýmařovsko