Přírodní rezervace Jelení bučina

    Jelení bučina - F42Rozkládá se v Medvědské hornatině na západním a severozápadním svahu Žárového vrchu (1093,8 m n. m.),
    který je součástí hřbetu Lyra - Žárový vrch - Plošina - Zámecká hora. Podél  rezervace vede cyklostezka z Vrbna do Karlovy Studánky po sz. svazích Lyry a Žárového vrchu.

    Katastrální území: Ludvíkov (okres Bruntál)
    Nadmořská výška: 800-930 m
    Výměra: 25,55 ha
    Vyhlášeno: 1990
    Acidofilní horská bučina s výraznou vertikální členitostí.

    Geologie
    Region desenské klenby. V prostoru Jelení bučiny jde o rulu se zrnitošupinatou strukturou, tmavě šedou, deskovitě odlučnou. Georeliéf je zvlněný, místy jsou balvanité a skalnaté plochy, v úžlabinách prameniště potoků. Místy vznikají azonální půdy (Jedná se o slabě vyvinuté,  mělké půdy  - do 10 cm), jinde dochází k hromadění materiálu z vyšších poloh.

    Květena
    Dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), dále je zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (A. platanoides), jilm horský (Ulmus glabra) a smrk ztepilý (Picea abies), -více starých jedinců s úzkou korunou a krátkým hustým jehličím (autochtonní typ). Jedle bělokorá (Abies alba) je udávána ještě z 80. let 20. století, v současné době úplně chybí. Porosty v okrajových částech byly většinou vysazeny. V úzkém pruhu při severovýchodním okraji rezervace je uměle založený porost smrku neznámé provenience, v jižní části vznikla větrná holina, která byla v minulosti zalesněna taktéž smrkem. K typickým druhům podrostu patří kostřava lesní (Festuca altissima), čarovník alpský (Circaea alpina), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), prorostlík klasnatý (Actaea spicata), kakost lesní (Geranium sylvaticum), kakost smrdutý (G. robertianum), mléčka zední (Mycelis muralis), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a další.

    Zvířena
    Podrobněji byla sledována pouze avifauna. Hnízdí zde lejsek malý (Ficedula parva), drozd zpěvný (Turdus philomelos), brhlík lesní (Sitta europaea) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus).

    Lesnictví
    Současná horní etáž je ve stadiu rozpadu. Vznikla sice v převážné míře z přirozené obnovy, ale tato obnova se uskutečnila na ploše holosečí, provedených v počátcích intenzivního lesního hospodářství a nelze ji tedy pokládat za odpovídající potencionálnímu stavu. Snahou je, dosáhnout v této rezervaci stavu bližšího potencionální vegetaci. Za nesmírně cennou (zejména s ohledem na blízkost rozsáhlých kalamitních ploch) je třeba považovat omezenou populaci původního ekotypu smrku. V těsné blízkosti rezervace rostl tzv. „král smrků ", který byl pravděpodobně skácen v 60. letech 20. století.

    Zdroj: Obecně přístupné informace Agentury ochrany přírody

     

    Rýmařovsko