Přírodní rezervace Panské louky

    Zachovalé rašelinné a podmáčené smrčiny na jižním svahu vrchu Slunečná (800,2 m n. m.) severně od PR Panské louky - informační tabule - F64Moravského Berouna. Severně od rezervace prochází hlavní červeně značená evropská turistická cesta, přes rezervaci modře značená cesta z Moravského Berouna do Bruntálu.

    Katastrální území: Moravský Beroun
    Nadmořská výška: 690-760 m
    Výměra: 14,33 ha
    Vyhlášeno: 1970
    Přírodní rezervace byla vyhlášena k ochraně zachovalých zbytků podmáčených, rašelinných a přesličkových smrčin s autochtonním ekotypem smrku. Jádro území je tvořeno porosty parkového charakteru a prostoupeno četnými potůčky a rašelinnými loukami. Místy vynikají solitéry a skupiny smrků zavětvených až k zemi.

    Geologie
    Chráněné území je z větší části pokryto suťovitými svahovými hlínami, popř. eluvii podložních hornin. V nich převládají hrubě lavicovité drobové polohy ve flyšové sedimentaci hornobenešovského souvrství moravskoslezského kulmu.

    Květena
    Jádro rezervace tvoří původní rašelinné smrčiny asociací Mastigobryo-Piceetum a Equiseto-Piceetum se PR Panské louky - pralesní charakter - F65zachovalými autochtonními smrky. V druhově poměrně chudémMokřady v PR Panské louky - F65 podrostu nacházíme třtinu chloupkatou (Calamagrostis villosa), kapraď samec (Dryopteris filixmas), papratku samicí (Athyrium filixfemina) a borůvku černou (Vaccinium myrtillus). Místy se objevují žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) a stařinec potoční (Tephroseris crispa). Na rašelinných loučkách se udržuje malá populace mečíku střechovitého (Gladiolus imbricatus).

    Zvířena
    Fauna není dostatečně prozkoumána. V 60. letech probíhala malakozoologická inventarizace (tzn. zaměřená na měkkýše), která nalezla bohaté lesní společenstvo středních až horských poloh na zachovalých stanovištích. V roce 1988 byl proveden hydrobiologický průzkum, který prokázal velkou druhovou pestrost vodní fauny.

    Lesnictví
    Přirozené, převážně smrkové porosty jsou diferencované věkem, výškou i tloušťkou, poměrně řídké, ve stáří do 160 let. Místy najdeme exempláře o průměru přes 100 cm ve výčetní výšce.

    Využití
    Staré smrky jsou ponechány, je podporováno jejich přirozené zmlazení. V letech 1998-2000 proběhly pokusy o obnovení původních (nyní zarostlých) rašelinných louček. Lesy ČR, s.p., vykácely vrbové nálety a vzniklé bezlesí udržují kosením.

    Zdroj: Obecně přístupné informace Agentury ochrany přírody

    Rýmařovsko