Rostlinstvo

    Následkem ochlazování klimatu v době ledové ustoupily tehdejší lesy do nižších poloh a na jejich místo se rozšířila bezlesá Prstnatec májovýtundra s arktickými rostlinnými druhy. Rozvíjela se rašelinná společenstva.  Po ústupu ledovců se vracel les na svá původní místa a následkem postupného oteplování klimatu se lesní společenstva rozšířila až do nejvyšších poloh. V nižších polohách se rozvíjela květena stepní a hajní a teplomilné rostliny pronikaly do horských oblastí (např. současný výskyt lilie zlatohlavé, zvonku broskvolistého a dalších ve Velké Kotlině).
    Rostlinná společenstva jsou rozdílná v různých nadmořských výškách. Nejbohatší a nejhodnotnější rostlinná společenstva Hrubého Jeseníku představují horské nivy. Vyskytují na vlhkých humózních půdách, především na východních svazích. Jesenických hřbetů (Ve Velké a Malé Kotlině, v okolí Jelení Studánky a Petrových kamenů). Jsou tvořena pestrou směsí mnoha druhů rostlin, které se během vegetačního období střídají v květu a tvoří tak různé květenné aspekty.
    Nejvyšší hřebenové partie pokrývají alpinské hole. Jsou to travinná a keříčkovitá společenstva na chudém Alpinské holesilikátovém podkladu, jejichž rostliny se extrémním stanovištním podmínkám přizpůsobily např. nízkým vzrůstem, schopností ukončit vývoj během krátkého vegetačního období, intenzivní barvou květů atd. Alpinské hole se vyskytují nad horní hranicí lesa, v nadmořské výšce nad 1300 m. Stromy zde tvoří ojedinělé skupinky, jsou nízkého vzrůstu a jejich koruna má vlivem převládajících větrů vlajkovitý tvar (smrk obecný, jeřáb ptačí, vzácně jalovec obecný nízký). Společenstva alpinských holí jsou druhově chudší než společenstva horských niv a představují především různé druhy trav.
    RosnatkaNejvzácnější rostliny Hrubého Jeseníku jsou svým výskytem omezeny již jen na několik málo lokalit, které jsou vesměs chráněny jako přírodní rezervace.  V sedlech a na mírných svazích hřbetů jsou vyvinuta vrchovištní, rašeliništní a prameništní společenstva. Tato společenstva vznikla v postglaciálu na místech, kde se dlouho udržovala povrchová voda.. Jejich základ tvoří několik druhů rašeliníku, jejichž spodní vrstvy odumírají. Mocnost rašeliny v nejvýznamnější rašeliništi Rejvíz dosahuje až 6,5 m. Rovněž tato území jsou chráněna a informace o nich i o dalších rezervacích včetně popisu příslušných bylinných pater a vzácných druhů rostlin jsou uvedeny v kapitole Chráněná krajinná území.

    Nejpodstatnější složkou vegetačního krytu jsou lesní společenstva. Nejvýše vystupují společenstva horských Lesní společenstvasmrčin a lemují vrcholy Hrubého Jeseníku v nadmořských výškách přibližně Jesenické smrky 1200 - 1400 m. Původní horské smrčiny se však zachovaly pouze ve zbytcích, neboť jejich přirozená skladba byla narušena již v 19. století, kdy byly porosty často obnovovány sazenicemi cizího původu. Horský smrkový prales je chráněn podél hlavního jesenického hřbetu v průběhu od rezervace Šerák - Keprník přes Praděd až po Ztracené kameny, sedlo a rašeliniště na Skřítku. Kromě smrku je v lesích zastoupen i jeřáb ptačí.
    V nadmořských výškách 1100 - 1150 m se vyskytují bukové smrčiny jako přechodná společenstva mezi horskými smrčinami a bučinami. Kromě buku je častý i javor klen.
    Společenstva horských bučin jsou již velmi vzácná, neboť byla nahrazena smrkovými monokulturami. Příklad Bučiny v okolí Rešovabučiny nalezneme např. v přírodní rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou. Nejrozšířenější byly tzv. květnaté bučiny, dodnes zachované např. v okolí Rešova.
    Jesenické lesy postihují tvrdé podmínky hor. Velké množství sněhu způsobuje lámání vrcholů stromů, větví i celých kmenů. Nepříznivé účinky exhalací z dálkových zdrojů, silné, často lokální větrné vichřice a další vlivy způsobují, že můžeme spatřit v málo porušených komplexech i „lesní hřbitovy".Rozkvetlá loukaLesy v okolí Rýmařova - na bývalém janovickém panství - mají vesměs dobrou kvalitu a např. Janovický les má předpoklady pro to, aby byl vyhlášen genovou základnou pro jedli vysokou.
    Nižší části území byla v minulosti velmi intenzivně využívána pro zemědělské účely a původní společenstva byla v těchto území většinou zničena nebo z nich vytlačena.

    Převzato převážně z Turistického průvodce, Olympia, 1991

    M. Marek

    Rýmařovsko