Vyhlídkovou věž najdeme na horním konci Nové Vsi, části Dolní Moravice. 31,5 m vysoká rozhledna s vyhlídkovým ochozem je součástí zdejších sportovně rekreačních aktivit, která Nová Ves ve svém okolí nabízí. Je zajímavé, že na rozdíl od většiny rozhleden nestojí na žádném vrcholu.

    Na Pradědu kdysi stávala největší a nejmodernější rozhledna své doby. Zároveň měla nejdelší dobu výstavby a nejdéle čekala na své otevření. Nakonec z ní zbyla asi největší hromada trosek

    První dřevěnou vyhlídku na vrcholu kopce Háj (631 m n.m.), necelé tři kilometry od centra města Šumperku, vystavěl v roce 1934 šumperský odbor KČT, kterému vydatně pomáhali vojáci místní posádky. Rozhledna pojmenovaná po Rostislavovi Štefánikovi byla otevřena 17.června 1934.

    Přibližně 12 km od Bruntálu a 9 km od nejvyššího bodu Nízkého Jeseníku, hory Slunečné (800 m n.m.), se z ploché krajiny tohoto pohoří zvedá jeho nejvyšší a nejmohutnější vrchol sopečného původu Velký Roudný (780 m n.m.)

    Zlatý Chlum (875,3 m n.m.) se nenazývá nadarmo zlatým, v minulosti byl významným těženým nalezištěm zlata.
    Dvacet šest metrů vysokou kamennou rozhlednu na vrcholku Zlatého chlumu ve vzdálenosti asi 2,5 km severovýchodně od centra města Jeseníku navrhnul ředitel Kamenické školy Eduard Zelenka.

    Vyhlídka je název  kopce s vrcholem v nadmořské výšce 558 m, který se nachází asi 0,5 km severně od západního okraje Ježníku, nedaleko rekreační osady Ježník u Krnova. Na vrcholku Vyhlídky (dříve Malzenberg) se již od roku 1894 tyčila dřevěná trámová rozhledna, kterou zde nechal vybudovat Moravskoslezský sudetský horský spolek.

    Jihovýchodním směrem od Krnova nalezneme rozhlednu na 436 m vysokém Civlínu. Za svůj vznik vděčí Krnovské sekci Německého sudetského horského spolku, kterému vypracoval projekt arch. Ernest Latzel. Vyhlídka byla pro veřejnost otevřena 11.června 1903 a dostala jméno Lichnsteinova.