Vila Julia Spitzera v Janovicích

V části Rýmařova, Janovicích, 2.3 k, severozápadně od náměstí v Rýmařově a 200m jižně od janovického zámku se nachází vila, kterou si koncem dvacátých let minulého století nechal postavit v místě svého rodiště obchodní ředitel slévárny Vítkovického horního a hutního težířstva Julius Spitzer (1871 – 1956), syn výrobce kořalek a likérů Leopolda Spitzera. Dům navrhl vídeňský architekt Gustav Schöler v podobě srostlice tří křídel ve tvaru Y s nárožními věžemi a oválnou terasou na jižní straně budovy. Střechy jsou kryty pokrývačskou břidlicí z nedalekých ložisek štípatelných spodnokarbonských břidlic.V interiéru byly vyváženě uplatněny prvky stylu art déco podle návrhů architekta z okruhu Umělecko-průmyslové školy v Praze.

Rodina o dům nepřišla ani za války ani po únoru 1948, po smrti J. Spitzera však byl dům jeho ženě zabaven, když byla odsouzena za užívání nadměrného bytu a prodej rodinných cenností. Vila potom sloužila jako rekreační zařízení Svazu českých spisovatelů a Pozemních staveb, dnes je  soukromém vlastnictví.

Vila je nemovitou kulturní památkou, pro veřejnost nepřístupná.

Za využití článku Vila Julia Spitzera v Janovicích u Rýmařova, Martin Strakoš, MF Dnes,  24. 8. 2009 a materiálů Okresního úřadu v Bruntále zpracoval M. Marek

Vesnická památková zóna Žďárský Potok, obec Stará Ves

Žďárský potok, horská obec podél Podolského potoka, 6 km sz. od Rýmařova, na hranici souvislé horského zalesnění, byla založena v letech 1653 – 1658. Dochovaná zástavba jesenické vesnice ze 17. století a významný soubor lidové architektury s dochovanými roubenými stavbami a technickými památkami z 18. a 19. století byly vyhlášeny vesnickou památkovou zónou lidové architektury.

Schindlerova stodola ve vesnické památkové zóně Malá Morávka

Stodola byla postavena v r. 1937 místním tesařem pro rodinu p. Schindlera, který se zabýval zemědělstvím a měl v úmyslu stát se hoteliérem. Je originální svoji střechou, nejen pseudogotickým tvarem, ale zejména pojetím konstrukce. Místo trámů použil tesař pro střešní konstrukci cca 120 cm dlouhé dřevěné desky a sesadil je do kosočtverečných útvarů, které vytvářejí klenbovitou nosnou konstrukci.

Stodola je součástí vesnické památkové zóny Malá Morávka, ve které se nachází několik desítek chalup sudetoněmeckého jesenického typu (některých velmi dobře zachovaných) a dalších staveb dokládajících charakter místního osídlení z 18. a 19 století.

Rekreační obec Malá Morávka je velmi atraktivním turistickým střediskem.

Arboretum Paseka Makču Pikču

U silnice z obce Paseka do Sovince se nachází bývalý lom na vápenec, přeměněný na neobvyklé arboretum.

Svah bývalého lomu je v posledních třech letech proměňován za použití velkého množství kamene a přírodních materiálů na zajímavé stupňovité arboretum. Postupně jsou zde shromažďovány nejrůznější rostliny z celého světa, zejména trvalky, skalničky, traviny, cibuloviny, okrasné dřeviny, zimovzdorné kaktusy a další. Terasy poskytují možnost odpočinku a poskytují krásný výhled na Hornomoravský úval. Fota: M. Marek, 2009

Více informací na www: http://www.arboretumpaseka.cz/

Sklárna Jakub

Dlouholetá tradice sklářského řemesla v českých zemích dala vzniknout překrásným ručním výrobkům, které je potřeba připomínat. Cílem výroby historického skla je poukázat na sklářský um našich předků a na jejich ovládání řemesla, které se bezesporu blížilo umění. S pokorou a úctou k tradici vyrábí historické sklo. Ruční výrobou napodobuje originální výrobky vyznačující se charakteristickou nazelenalou barvou, vzduchovými bublinkami i specifickým tvarem a upozorňuje tak na jedinečnou práci jednoho z nejstarších výrobních odvětví. Historické sklo vyžaduje precizní zvládnutí pracovního postupu, který je nejen potřeba napodobit, ale i přizpůsobit současným moderním technologiím. Můžete si být jisti, že s každým kouskem historického skla se k Vám dostává jedinečný a nenapodobitelný výrobek.

Více informací na www: http://www.sklarnajakub.cz/

Sklářská huť TOMI

Sklo se vyrábí z písku tavením ve sklářské peci za pomoci alkalických tavidel, tj. látek, které tavení písku usnadňují. Chemicky je sklo křemičitan. Další důležitou složkou skla je oxid vápenatý, který je stabilizuje. Vlastnosti skla se mění podle jeho složení. Sklo sodné je měkké a tvárlivé, tuhne poměrně pomalu a proto je lze dlouho složitě tvarovat. Všechna antická skla byla sodná, stejně tak i sklo benátské a sklo v benátském stylu od 15. až do 18. století. Na sever od Alp se ho používalo jako tavidla od 11. století. Sklo draselné je tvrdé. Nejdříve se z něj vyrábělo zelenavé lesní sklo a po zvládnutí technologie čištění a odbarvování také sklo křišťálové.

Více na www: http://www.sklarnatomi.cz/

Zemědělský skanzen, Veteran muzeum, ZOO park v Rapotíně

Ve Veteran muzeu v Rapotíně najdete požární a vojenskou techniku, nejrůznější stroje a vozítka všeho druhu, pohyblivé figuríny v životní velikosti, dětské kočárky, kola. V areálu ZOO parku s volně vypuštěnými zvířaty je také miniarboretum a minisafari. V dětském zábavním koutku s venkovním posezením a ohništěm je možná projížďka na koních a oslících.

Více informací na www: http://www.sweb.cz/skanzen

Menhirový okruh

Menhirový kruh ve Stříbrných horách.  Nachází se na soukromém pozemku ve Stříbrných Horách 50 metrů od křižovatky směrem na Ferdinandov po levé straně. Kruh má průměr přesně 12 m, v obvodu je umístěno 12 kamenů a uvnitř ve středu je hlavní, největší stéla, posílená ve směru sever - jih uprostřed dvěma nejmenšími kameny. Ve směru východ- západ, a sever- jih jsou umístěny na obvodu další největší kameny, kruh je vlastně ciferníkem hodin. Kameny pochází z Bedřichova z parkoviště pod Rabštejnem. Jde o mylonit a blastomylonit.

Rašeliniště jsou místa vzniku a výskytu (příp. těžby) rašeliny. Jde o ekosystémy se značnou produkcí rostlinné biomasy, která se však v důsledku nadměrného zamokření a nepříznivých podmínek pro rozkladné organismy nedostatečně rozkládá. V rašeliništi proto dochází k hromadění rostlinné organické hmoty. Odumřelé části rostlinného společenstva se vrší a ve spodních vrstvách za nepřístupu vzduchu se přetvářejí v procesu rašelinění na rašelinu. Mocnost profilu rašeliny je různá, od několika centimetrů až po 20 a více metrů.
Rašeliniště v Jeseníkách vznikala v poledovém období na místech, kde dlouho stagnovala povrchová voda. Podstatnou měrou se na vzniku rašeliny podílejí mechy, zejména rašeliníky a ploníky, kromě mechů se však vyskytuje i řada kvetoucích rostlin jako např. klikva, borůvka, kyhanka, šicha, suchopýr, brusinka, rosnatka, ostřice a další, ze stromů je to především borovice blatka.

Vrchovištní rašeliniště vznikají většinou na území s nepropustným podložím, s nízkou teplotou, s vodou pocházející pouze z atmosférických srážek, s nízkým obsahem minerálních látek a mikroorganismů. Slatinná rašeliniště vznikají v prostředí s vyšší teplotou, početnější mikroflórou a značně mineralizovanými podzemními vodami. Pro rašeliniště přechodného typu je charakteristické společenstvo rašeliníků, mechů a vyšších rostlin snášející vlhké stanoviště chudé na živiny.
Všechna významnější rašeliniště v Jeseníkách požívají vysokého stupně ochrany a jsou jednou z významných složek soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 jejíž prostřednictvím se chrání nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a také tzv. přírodní stanoviště, vyskytující se na území Evropské unie.

Na území Rýmařovska jsou chráněna tři významná rašeliniště:

Rašeliniště Skřítek
Rašeliniště Skřítek je s rozlohou asi 166 ha nejmenší národní přírodní rezervací CHKO Jeseníky. Leží v sedle Skřítek bezprostředně východně od silnice č. 11 ze Šumperka do Rýmařova v nadmořské výšce 830-876 m  v mělké pánvi, v níž pramení Žlutý potok (přítok Podolského potoka). Území bylo vyhlášeno jako státní přírodní rezervace již v roce 1955.
Území je velmi cenné jak z hlediska floristického, tak z hlediska vodohospodářského, protože zadržuje poměrně značné množství vody a je pro své značné přírodovědecké hodnoty oprávněně rezervací s nepřísnějším režimem ochrany. Značené turistické cesty vedou po okrajích rezervace.

Více viz: Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek

Skalské rašeliniště
Rašeliniště prameništního typu s bohatým výskytem chráněných druhů rostlin o rozloze 45,5 ha, které je přírodní rezervací, se nachází cca 1 km severně od obce Horní Město, v nadmořské výšce 662 - 748 m. Za nejcennější části rezervace jsou považována nejvlhčí místa s porosty zelených a hnědých rašeliníků, kam je také soustředěna zdejší populace rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), v minulosti mnohem hojnější než dnes. Rašeliniště je prameništěm říčky Huntavy, která cca po 6 km toku vytváří nejvyšší vodopády na území Moravy - národní přírodní památku Rešovské vodopády.
Více viz:  Přírodní rezervace Skalské rašeliniště

Pstruží potok
Rašeliniště Pstruží potok, chráněné jako přírodní rezervace na ploše 22 ha, se nachází cca 2 km západně od Janovic, části města Rýmařova a 1,3 km jižně od západního okraje obce Stará Ves, v mělké pramenné oblasti Pstružího potoka. Rezervace v nadmořské výšce 670 - 725 m chrání komplex rašelinných luk a mokřadních olšin přecházejících do podmáčených smrčin. Na louce roste řada bahenních rostlin včetně rosnatky okrouhlolisté a místo je vhodným biotopem pro hnízdění chřástala obecného.
Více viz: Přírodní rezervace Pstruží potok

V severní části Hrubého Jeseníku leží významné vrchovištní rašeliniště u Rejvízu: 
 

Rejvízské rašeliniště

Rejvízské rašeliniště je se svojí rozlohou 227 ha v nadmořské výšce 720 - 770 m  největším vrchovištním rašeliništěm ve Slezsku. Území je chráněno jako Národní přírodní rezervace, a přestože se nachází ve značné vzdálenosti od regionu Rýmařovska, je turisticky natolik atraktivním místem, že jej do přehledu přírodních zajímavostí zahrnujeme. Nachází se jižně od horské obce Rejvíz v okrese Jeseník.
Rašeliniště, jehož tvorba stále pokračuje, se začalo tvořit v době poledové, před 8 - 10 tisíci lety. V území roste řada vzácných rostlin (např. rojovník bahenní, rosnatka okrouhlolistá, borovice blatka, bříza karpatská apod.). Naučná stezka v délce 3 km vede k Velkému mechovému jezírku. Na pěti stanovištích se návštěvník seznámí s přírodní pestrostí rašelinných luk a s druhy typickými pro tuto specifickou oblast. Lehký terén je ideální pro rodinné výlety.

Území Rýmařovska je díky své přírodní rozmanitosti a historickému vývoji bohaté na místa, která stojí za to, aby byly předmětem zájmu návštěvníků. Některé z nich jsou na turistických trasách, mnoho z nich je však mimo trasy, v krásném prostředí hor a lesů, mimo civilizaci. Nabídka, kterou na následujících stránkách uvádíme, se neomezuje striktně pouze na místa v regionu Rýmařovska. Vycházíme  z přesvědčení, že při návštěvě našeho regionu stojí za to ujet nebo ujít dalších pár nebo desítek kilometrů a navštívit i další zajímavé kouty v okolí.

Nabízíme místa s dalekým výhledem, zajímavé přírodní útvary a výtvory včetně výsledků činnosti jak mohutných žhavých vulkanických procesů, tak krutě mrazivých období v dávné historii naší matičky Země, zdánlivě pomalých ale velmi výrazných projevů eroze zemského povrchu („častá kapka i kámen proráží") a také razantních zásahů lidské společnosti do přírody a krajiny. Návštěva mnohých z nich nás může přesvědčit o tom, jak "pochybné" je tradiční dělení na „živou" a „neživou" přírodu, že vše na této planetě i ve vesmíru je živé, v neustálém vývoji a změně, byť některé z nich jsou příliš dlouhodobé na to, aby lidský věk stačil na pozorování jejich průběhu a setkává se pouze s jejich výsledkem.

V následujících oddílech najdete informace o místech dalekého rozhledu, skaliskách, jeskyních, sopkách, vodních zdrojích a vodopádech, rašeliništích a o dalších zajímavostech.

Byli bychom rádi, kdyby Vás následující texty inspirovaly k návštěvě zajímavých míst a přispěly k hlubšímu poznání krajiny a přírody Rýmařovska.