Geologie
Razovským pyroklastickým komplexem je nazýváno horninové těleso, sestávající ze dvou odloučených reliktů (cca 1,5 km od sebe) u Karlovy Pláně a Razové. Zatímco relikt u Karlovy Pláně je velmi malý, o rozloze jen několik tisíc m², zaujímá relikt podkovovitého tvaru u Rázové plochu téměř 1000 x 700 m. Vrty zjištěná mocnost pyroklastik se pohybuje kolem 12 m. Spíše než o pyroklastikách, tj. úlomkovitých vyvrženinách vulkanického materiálu, bychom měli hovořit o horninách vulkanosedimentárního původu. Převládají šedohnědé, místy rezavohnědé až téměř černé tufity, vložkové polohy tvoří tufitické slepence popř. slepence tufity čistě sedimentárního původu. U Karlovy pláně jsou hojnější tufy. Tufity (na rozdíl od tufů) obsahují kromě vulkanického také velký podíl sedimentárního materiálu - u Razové zhruba 10 až 50 %. Jednotlivé vrstvy se odlišují zejména velikostí částic. Ve vulkanické složce převládá sopečný písek a lapilli. Charakteristickými znaky vulkanoklastik je jemně pórovitá textura, hojnost čedičového skla a poměrně velké množství uzavřenin (xenolitů) kulmských hornin. Sedimentární podíl tvoří převážně úlomky kulmských hornin. Subhorizontálně uložené vrstvy mají odlišnou odolnost vůči zvětrávání a erozi. V centrální části lomu, kde byly kvádry vyřezávány přímo ze stěn, se původně hladké kolmé stěny změnily ve stupňovitý povrch se skalními římsami. Vznik razovského vulkanosedimentárního tělesa je spjat se sopečnou aktivitou Velkého Roudného. Akumulace se skládá jak ze sopečných vyvrženin, napadaných přímo do vodního prostředí (subakvatické tufy), tak z materiálu spláchnutého spolu s eluviálním pokryvem kulmských hornin. Určitou roli při sedimentaci hrály také místní sesuvy sypkých materiálů, vyvolané otřesy při erupcích. Tak je vykládán mj. vznik „balvanité facie", v níž převládají velké suťové balvany kulmských hornin, zejména drob hornobenešovského souvrství. Z litologických znaků lze usuzovat, že k ukládání sedimentů docházelo v dynamicky stabilnějším vodním prostředí. Erupcí Velkého Roudného a výlevem lávového proudu Chřibského lesa došlo k vyplnění staropleistocénního koryta Moravice v délce několika km. Následkem bylo vzdutí hladiny řeky a vytvoření jezera. Podle radiometricky datovaného vzorku čediče z proudu Chřibského lesa klademe vznik razovského vulkanosedimentárního tělesa do období spodního pleistocénu, stáří zhruba 1,4 miliónu let.

Květena
V lomu a jeho těsném okolí se uchytil především modřín opadavý (Larix decidua) a autochtonní listnáče. Většina plochy mělkého lomu je dnes zarostlá travinnými společenstvy. Podobně jako na Uhlířském vrchu zde vznikly těžbou a obnažením pyroklastik výhřevné bazické biotopy, na kterých najdeme teplomilné druhy rostlin, které nikde v okolí nerostou. Většina teplomilnějších druhů je soustředěna na vystupujících lavicích tufitů a na obnažených místech. Zdejší populace rmenu barvířského (Cota tinctoria) je mnohem bohatší než na Velkém Roudném, početná je také populace hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). Daleko mimo svůj areál tady rostou kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) a strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica). Pro zachování obnažených výchozů tufitů a pro stabilizaci populací subtermofilních druhů jsou postupně redukovány náletové dřeviny a selektivně koseny některé plochy

Zvířena
Lokalita nebyla dosud zoologicky prozkoumána.