Peřejnatý úsek potoka Huntavy s přilehlým lesním komplexem západně od obce Rešov. Prochází jím značená turistická trasa, na které jsou vybudovány dřevěné mosty, schodiště, lávky a jednoduché přístřešky.

    Nad Rešovskými vodopády - F70bNPP Rešovské vodopády - F70aKaskády ve střední části - F71

    K NPP Rešovské vodopády je přístup po několika značených turistických cestách - po červené z Tvrdkova na Sovinec, po žluté z Rýmařova přes Rešov do Rudy, po zelené údolím Huntavy z Horního Města do Dlouhé Loučky, v blízkosti vede též cyklotrasa přes Sovinec a Rešov do Skal,  Horního Města  a Janovic a Rýmařova.


    Haťové chodníky u Rešovských vofopádů - F72Katastrální území: Rešov, Ruda u Rýmařova
    Nadmořská výška: 395-559 m
    Výměra:
    71,61 ha
    Vyhlášeno: 1966
    Potok Huntava vytváří těsnou skalnatou rokli a překonává asi 50 m vysoký stupeň četnými peřejemi a několika vodopády. Chráněno není jen toto geomorfologicky zajímavé údolí, ale také staré přirozené porosty na okolních skalách a sutích.

    Geomorfologicky nejvýznamnější a nejzachovalejší stratovulkán Českého masivu ležící jihovýchodně od obce Roudno v Nízkém Jeseníku. V minulosti byl Velký Roudný poutním místem. Na vrcholu stojí kaple, která byla v roce 1998 zrekonstruována. V roce 2007 byla na vrcholu Velkého Roudného postavena 20 m vysoká šestipatrová dřevěná rozhledna.

    Rozhledna na Velkém Roudném - F81PP Velký Roudný - F79Kaple na Velkém Roudném - F80

    Na vrchol sopky vede zeleně značená turistická cesta z Nové Pláně do Lomnice, přes obec Roudnou prochází cykloturistická trasa.
    Katastrální území: Roudno
    Nadmořská výška: 640-780 m
    Výměra: 81,00 ha
    Vyhlášeno: 1966
    Sopečný kužel o výšce kolem 150 m je cenný zejména svou zachovalostí. Krajinný celek dotvářejí zachovalé agrární antropogenní útvary - množství kamenných valů, agrárních hald a mezí. Pokryv hornin vulkanického původu zaujímá plochu téměř 9 km2. Podstatná část leží uvnitř chráněného území.

    Lipová alej na Uhlířském vrchu - F83Vyhaslá smíšená sopka (671,7 m n. m.) na jihozápadním okraji města Bruntálu.

    Uhlířský vrch je poutním místem. Na jeho vrcholu byl vystavěn kostel Panny Marie Pomocné, ke kterému vede čtyřřadá alej 337 lip. V roce 2007 byla vysvěcena rekonstrulovaná křížová cesta vedoucí alejí ke kostelu.

    Naučná stezka na zeleně značené turistické cestě umožní prohlídku zajímavých částí. V blízkosti vede cyklostezka z Bruntálu do Valšova.

    Viz také:  Přirozené vyhlídky - Uhlířský vrchKřížové cesty - Uhlířský vrch

    Katastrální území: Bruntál-město
    Nadmořská výška: 604-670 m
    Výměra: 3,70 ha
    Vyhlášeno: 1966
    Těsně pod vrcholem kopce byly v druhé polovině 19. století založeny lomy na tufy, které během století splynuly v rozsáhlý odkryv. Přírodní památka zahrnuje nejbližší okolí odkryvu.

    Hranice přírodní památky jsou vymezeny prostorem lomu při úpatí Venušiny sopky 643 m n. m. u Bruntálu. V blízkosti modře značené turistické cesty z Bruntálu na Venušinu sopku, poblíž cyklotrasy kolem Slezské Harty.
    Katastrální území: Mezina
    Nadmořská výška: 519-550 m
    Výměra: 1,22 ha
    Vyhlášeno: 1997
    Odkrytý lávový proud Venušiny sopky s dobře vyvinutou sloupcovitou a kulovitou odlučností plagioklasového čediče, s hojnými vyrostlicemi olivínu.

    Jednoetážové stěnové lomy na levobřežním jižně exponovaném svahu nad údolní nádrží Slezská Harta. K památce nevede značená turistická cesta, poblíž prochází cyklostezka kolem nádrže Slezská Harta.
    Katastrální území: Razová
    Nadmořská výška: 530-540 m
    Výměra: 1,06 ha
    Vyhlášeno: 1997
    Chráněné území je vyhlášeno v části opuštěného lomu, který byl založen v tělese tzv. razovského pyroklastického komplexu. V moravskoslezské oblasti se jedná o zcela ojedinělý zbytek nejmladších vulkanosedimentárních hornin. Těžba v tomto místě probíhala již od středověku, což dokládá použití tufových stavebních prvků na historických budovách v širokém okolí, na zpevnění kasemat v Olomouci nebo arkády opatského kostela v Opavě. Kromě toho se z horniny vyráběly stavební a jiné prvky.

    Vstup leží na údolním svahu Bělokamenného potoka, 800 m severně kóty Kosov (904,7 m n. m.).
    Katastrální území: Malá Morávka (okres Bruntál)
    Nadmořská výška: 850 m
    Výměra: 0,03 ha
    Vyhlášeno: 1989
    Poměrně rozsáhlý komplex podzemních prostor bývalého železnorudného rudného dolu Šimon a Juda. Celý systém chodeb a šachet měří kolem 600 m. Těžba rud zde zanikla kolem roku 1870. Od roku 1986 jsou štoly přístupné jen pro odborný výzkum (zimní sčítání netopýrů), který probíhá pravidelně od roku 1971. Mimořádný počet zimujících jedinců i druhů řadí štolu k největším zimovištím netopýrů v ČR. 

    Pro veřejnost není štola přístupná a pohyb v okolí vzhledem k vysokému stupni poddolování může být spojen s nebezpečím.

    Rozkládá se v opuštěném jámovém lomu po těžbě krupníku. Přístup po modře značené turistické cestě ze Sobotína na Klepáčov a sedlo Skřítek a po červeně značené cestě ze Sobotína a údolí Merty na Klepáčov a Skřítek. Místo je jednou ze zastávek naučné stezky Maršíkov - Sobotín.

    Katastrální území: Sobotín (okres Šumperk)
    Nadmořská výška: 600 m
    Výměra: 1,00 ha
    Vyhlášeno: 1982
    Významná mineralogická lokalita, největší známé krupníkové těleso v ČR.

    Je situována u lesní cesty „Hrázová". Místem prochází modře značená turistická cesta z rozcestníku Kosíře v údolí Merty na Františkovu myslivnu.Zadní hutisko - F90
    Katastrální území: Vernířovice (Šumperk)
    Nadmořská výška: 800-860 m
    Výměra: 0,90 ha
    Vyhlášeno: 1982
    Opuštěný nedotěžený stěnový lom, po lokalitě Smrčina u Sobotína druhé největší těleso krupníku  v České republice.