Státní léčebné lázně Karlova Studánka leží ve stejnojmenné obci v nadmořské výšce kolem 800 m v údolí řeky Bílé Opavy pramenící na svazích na východní straně Pradědu. Tato oblast je vedle lázeňství i známým horským rekreačním střediskem. 
Obec leží v centru lesního území o velikosti více než 1000 km čtverečních, zasahujícího do rezervace v okolí Pradědu. Tato poloha včetně skutečnosti, že v blízkosti nejsou žádné velké zdroje znečištění, je důvodem, proč jsou lázně vyhlášeny jako místo s nejčistším vzduchem ve střední Evropě. Vznik Karlovy Studánky je spojen se zdejšími léčebnými minerálními prameny. V 17. století došlo k prvním pokusům o jejich využití pro léčebné účely. V 18. století zde začaly růst první dřevěné domky pro léčebné koupele. V tomto období také vznikl úsměvný původní název Hinewieder, což znamená „tam a zase zpátky", německy „hin und wieder". Příčinou byl nedostatek ubytovacích kapacit, a proto se hosté museli ubytovat v okolních obcích a na léčebné koupele docházeli. Název Karlova Studánka se začal používat až od roku 1803. Rostoucí zájem o procedury vedl k tomu, že se zde začaly od roku 1782 budovat první lázeňské domy.
Lázně, wellnes
Priessnitzovy léčebné lázně leží v malebné poloze na svazích Studničního vrchu v průměrné nadmořské výšce 620 m.
Areál Priessnitzových lázní je citlivě zasazený do krajiny a tvoří dominantu širokého okolí. Lázně mají mimořádně příznivé klimatické podmínky a umožňují léčit hosty ve všech ročních období. Ze tří stran, ze severu, západu a jihu je chrání vysoké hřebeny hor, pouze směrem na východ je údolí otevřeno do polských rovin. Zdejší mikroklima je velmi vhodné pro léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. V současné hektické době jsou Priessnitzovy lázně skutečnou oázou klidu a relaxace a nabízí určitou formu prevence proti možným chorobám. Zajímavou náplň mají i krátkodobé lázeňské pobyty, které mají za cíl zvýšit tělesnou i duševní kondici.
Za svou existenci a pozdější proslulost vděčí lázně jedinému člověku, a to Vincenzi Priessnitzovi, zakladateli vodoléčby, který v roce 1822 založil na Gräfenbergu první vodoléčebný ústav na světě. V blízkém okolí, především na svazích Studničního vrchu, vyvěrá ze země na 80 registrovaných a pojmenovaných pramenů. V současné době navštěvuje Priessnitzovy lázně přes 20 000 hostů ročně.
Lázně leží v obci Lipová v nadmořské výšce bezmála 500 metrů. Klimatické lázně s celoročním provozem byly založeny Johannem Schrothem v roce 1829. Léčí se zde zejména kožní choroby (lupenka, ekzémy a další) a poruchy metabolizmu (diabetes, obezita apod.) a nově existuje možnost rozšíření léčby o speciální pohybový program pro léčbu nadváhy a obezity. Ročně navštíví lázně kolem 3 000 pacientů. Je zde mnoho starých lázeňských budov s velmi zajímavou architekturou - např. Terezinka, Šerák, Petruška, Marie, Moravanka a mnohé další.
Lázně Velké Losiny jsou jedny z nejstarších moravských lázní (zmínka pochází již z roku 1296, první lázeňská budova byla postavena v roce 1592) vznikly v místě vývěrů termálních sirovodíkových pramenů (teplota Žerotínského pramene je 36,2°).
K léčebným účinkům přispívá přírodní prostředí v podhůří Hrubého Jeseníku s širokými možnostmi aktivního odpočinku, kulturního a společenského vyžití. Lázeňský areál tvoří čtyři pavilony postavené v polovině 20. století a park se vzácnými stromy a množstvím rododendronů a azalek. Lázně se od roku 1950 staly rehabilitačním střediskem pro léčbu následků neuroinfekcí, zejména dětské obrny, v současné době se léčí i obrny nervového původu, stavy po náhlých mozkových příhodách a další.
V jižní části obce se nachází zámek Velké Losiny z let 1580 - 1590, který patří k nejzachovalejším památkám pozdní renesance v České republice. V přírodním krajinářském parku před zámkem je zastoupeno 140 druhů listnatých a jehličnatých dřevin.
V posledních letech byly lázně Velké Losiny zásadně přebudovány. Lázeňský resort TERMÁLNÍ LÁZNĚ Velké Losiny dnes tvoří 4 lázeňské hotely, 1 wellness hotel a unikátní termální park.
Další významnou památkou je ruční papírna, která je nepřetržitě v činnosti od 90. let 16. století. až dosud.
Termální voda je využívána i pro provoz termálního koupaliště v severní části lázeňského parku s provozem od května do září. (Více viz Přírodní koupání - Termální koupaliště Velké Losiny.)