Rašeliniště jsou místa vzniku a výskytu (příp. těžby) rašeliny. Jde o ekosystémy se značnou produkcí rostlinné biomasy, která se však v důsledku nadměrného zamokření a nepříznivých podmínek pro rozkladné organismy nedostatečně rozkládá. V rašeliništi proto dochází k hromadění rostlinné organické hmoty. Odumřelé části rostlinného společenstva se vrší a ve spodních vrstvách za nepřístupu vzduchu se přetvářejí v procesu rašelinění na rašelinu. Mocnost profilu rašeliny je různá, od několika centimetrů až po 20 a více metrů.
Rašeliniště v Jeseníkách vznikala v poledovém období na místech, kde dlouho stagnovala povrchová voda. Podstatnou měrou se na vzniku rašeliny podílejí mechy, zejména rašeliníky a ploníky, kromě mechů se však vyskytuje i řada kvetoucích rostlin jako např. klikva, borůvka, kyhanka, šicha, suchopýr, brusinka, rosnatka, ostřice a další, ze stromů je to především borovice blatka.
Vrchovištní rašeliniště vznikají většinou na území s nepropustným podložím, s nízkou teplotou, s vodou pocházející pouze z atmosférických srážek, s nízkým obsahem minerálních látek a mikroorganismů. Slatinná rašeliniště vznikají v prostředí s vyšší teplotou, početnější mikroflórou a značně mineralizovanými podzemními vodami. Pro rašeliniště přechodného typu je charakteristické společenstvo rašeliníků, mechů a vyšších rostlin snášející vlhké stanoviště chudé na živiny.
Všechna významnější rašeliniště v Jeseníkách požívají vysokého stupně ochrany a jsou jednou z významných složek soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 jejíž prostřednictvím se chrání nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a také tzv. přírodní stanoviště, vyskytující se na území Evropské unie.
Na území Rýmařovska jsou chráněna tři významná rašeliniště:
Rašeliniště Skřítek
Rašeliniště Skřítek je s rozlohou asi 166 ha nejmenší národní přírodní rezervací CHKO Jeseníky. Leží v sedle Skřítek bezprostředně východně od silnice č. 11 ze Šumperka do Rýmařova v nadmořské výšce 830-876 m v mělké pánvi, v níž pramení Žlutý potok (přítok Podolského potoka). Území bylo vyhlášeno jako státní přírodní rezervace již v roce 1955.
Území je velmi cenné jak z hlediska floristického, tak z hlediska vodohospodářského, protože zadržuje poměrně značné množství vody a je pro své značné přírodovědecké hodnoty oprávněně rezervací s nepřísnějším režimem ochrany. Značené turistické cesty vedou po okrajích rezervace.
Více viz: Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek
Skalské rašeliniště
Rašeliniště prameništního typu s bohatým výskytem chráněných druhů rostlin o rozloze 45,5 ha, které je přírodní rezervací, se nachází cca 1 km severně od obce Horní Město, v nadmořské výšce 662 - 748 m. Za nejcennější části rezervace jsou považována nejvlhčí místa s porosty zelených a hnědých rašeliníků, kam je také soustředěna zdejší populace rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), v minulosti mnohem hojnější než dnes. Rašeliniště je prameništěm říčky Huntavy, která cca po 6 km toku vytváří nejvyšší vodopády na území Moravy - národní přírodní památku Rešovské vodopády.
Více viz: Přírodní rezervace Skalské rašeliniště
Pstruží potok
Rašeliniště Pstruží potok, chráněné jako přírodní rezervace na ploše 22 ha, se nachází cca 2 km západně od Janovic, části města Rýmařova a 1,3 km jižně od západního okraje obce Stará Ves, v mělké pramenné oblasti Pstružího potoka. Rezervace v nadmořské výšce 670 - 725 m chrání komplex rašelinných luk a mokřadních olšin přecházejících do podmáčených smrčin. Na louce roste řada bahenních rostlin včetně rosnatky okrouhlolisté a místo je vhodným biotopem pro hnízdění chřástala obecného.
Více viz: Přírodní rezervace Pstruží potok
V severní části Hrubého Jeseníku leží významné vrchovištní rašeliniště u Rejvízu:
Rejvízské rašeliniště
Rejvízské rašeliniště je se svojí rozlohou 227 ha v nadmořské výšce 720 - 770 m největším vrchovištním rašeliništěm ve Slezsku. Území je chráněno jako Národní přírodní rezervace, a přestože se nachází ve značné vzdálenosti od regionu Rýmařovska, je turisticky natolik atraktivním místem, že jej do přehledu přírodních zajímavostí zahrnujeme. Nachází se jižně od horské obce Rejvíz v okrese Jeseník.
Rašeliniště, jehož tvorba stále pokračuje, se začalo tvořit v době poledové, před 8 - 10 tisíci lety. V území roste řada vzácných rostlin (např. rojovník bahenní, rosnatka okrouhlolistá, borovice blatka, bříza karpatská apod.). Naučná stezka v délce 3 km vede k Velkému mechovému jezírku. Na pěti stanovištích se návštěvník seznámí s přírodní pestrostí rašelinných luk a s druhy typickými pro tuto specifickou oblast. Lehký terén je ideální pro rodinné výlety.