Přírodní rezervace Rabštejn

    Rozkládá se asi 1 km severně od obce Bedřichov a 5 km jižně od sedla na Skřítku na vrchu Rabštejn (803 m n. m.).

    Na nejvyšším bodě stával hrad Rabštejn. Dodnes patrné zbytky valů a hradeb jsou hojně navštěvovány, stejně jako zpřístupněná vyhlídka. V blízkosti leží veřejné tábořiště, sloužící zejména horolezcům a restaurace. Na skalních útvarech jsou schválené horolezecké trasy s určitým omezením provozu. Na Rabštejn vede řada značených turistických cest a cyklostezka z Dolní Libiny a Oskavy. Více viz Turistické zajímavosti - Přirozené vyhlídky - Rabštejn
    Katastrální území: Bedřichov u Oskavy (okres Šumperk)
    Nadmořská výška: 620-803 m
    Výměra: 20,00 ha
    Vyhlášeno: 1990
    Jedlobučina s pestrou druhovou skladbou, porůstající balvanité a suťovité svahy vrchu Rabštejn.

    Skaliska na Rabštejně -F52Z Rabštejna k JZ - F53Výstup k vrcholu Rabštejna - F52a

     

    Geologie
    Území patří k vrbenské sérii a je tvořeno pruhem metamorfovaných bazických vyvřelin (metadiabasů) středního devonu. Na území je řada izolovaných skal a skalních hradeb, které dosahují výšky 30-40 m. Hornina (metadiabas) je pro skalní útvary poměrné netypická. Zrnitostně lehké a silně skeletovité (až balvanité) půdy.

    Květena
    Dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), na balvanitých svazích je hojný javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V okrajových částech převládá smrk ztepilý (Picea abies). Dříve dosti hojně zastoupený jilm horský (Ulmus glabra) je nyní zdecimován grafiózou, ale ojediněle se zachovali i zdraví jedinci. Jedle bělokorá (Abies alba) ustupuje. Pro podrost je typická mj. bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), netýkavka nedůtklivá (Impatiens nolitangere), na skalách puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), na hradebních zdech sleziník červený (Asplenium trichomanes) a sleziník zelený (A. viride).

    Zvířena
    Území není prozkoumáno. Byl zde zaznamenán rys ostrovid (Lynx lynx), hnízdí zde krkavec velký (Corvus corax), v blízkém okolí čáp černý (Ciconia nigra) a výr velký (Bubo bubo).

    Lesnictví
    Druhová skladba je blízká přirozené. Porosty jsou věkově diferencovány od 1 až do asi 200 let. Přirozené zmlazení jedle je téměř ze 100 % likvidováno zvěří.

    Zdroj: Obecně přístupné informace Agentury ochrany přírody

    Rýmařovsko