Jednou z dominant historického jádra Rýmařova je fara. Patří k nejpůvodnějším a nejcennějším budovám a je kulturní památkou.
Přesto nacházíme o historii této budovy jen velmi málo informací, mnohdy navíc zkreslených tradovanými omyly. Zmínky v pramenech jsou stručné a dosud neproběhl podrobný stavebně-historický průzkum, který by o farní budově prozradil víc.
Jisté je, že stavba tvořící společně s kostelem a školou hlavní body Školního, dříve Kostelního náměstí, nebyla sídlem fary vždy. Postavena byla v roce 1542, je tedy jedním z mála dokladů renesanční architektury u nás, avšak o existenci rýmařovské farnosti existuje první zmínka již z roku 1350. Kde však původní fara stála, není známo.
Ani budova současné fary nebyla od počátku určena k církevním účelům. Renesanční stavba s typickou nárožní věží byla vystavěna ve zcela jiné souvislosti, o její původní určení se však vedou spory. Velká část německé a následně i české literatury totiž tvrdí, že budova byla postavena jako mincovna. Údaj však nepotvrzuje žádný hmotný doklad, tedy existence mincí, jež by se v Rýmařově razily, a proto jej autorská dvojice Jaromír Novák a Václav Štěpán, kteří zpracovali téma těžby drahých kovů na severní Moravě, pokládají jednoznačně za legendu.
