V těsné blízkosti zámku v Janovicích - části Rýmařova - se nachází bývalý vrchnostenský pivovar janovického panství. Budova pivovaru byla zakreslena na katastrální mapě z r. 1834, (dříve se pivo vařilo v kednom z křídel vlastního zámku). Pivovar byl zrušen v letech 1945-46 a od té doby sloužil objekt jiným účelům. V současné době je bez využití a nepřístupný. Byl navržen jako technická památka, status památky však nezískal.
Technické památky
Od 16. století do roku 1902 se dřevo z lesů janovického panství dopravovalo upravenou vodní cestou se soustavou rybníčků - klausů, jejíž hrázky jsou ještě patrné poblíž Žďárského Potoka, např. v horní části toku Podolského potoka.
Do koryta kanálů se naházela kulatina a otevřela se stavidla, zesílený proud vody pak dopravil postupně náklad k dalším rybníčkům do nižších poloh. Plnění rybníčku po vypuštění trvalo zhruba 8 - 12 hodin, potom se stavidlo otevřelo a připravení dělníci začali intenzivně vhazovat do toku s asi hodinou zvýšenou hladinou dřevo. Pak bylo nutno stavidlo uzavřít a nádrž se znovu pomalu naplnila. Plávky na janovickém panství patřily k nejvýznamnějším v Jeseníkách. Dříví se plavilo i na rabštejnském panství. Později už plávky nestačily stále zvýšené poptávce po užitkovém dřevu a zanikly.
Kamenný dvouobloukový most překlenující řeku Moravici dnes na pouhé polní cestě v Dolní Moravici, asi 50 metrů od křižovatky silnic Horní Moravice - Malá Morávka - Malá Štáhle. Oba oblouky jsou sklenuty z neopracovaného lomového kamene a most má horní stoupající mostovku bez zábradlí. Pochází pravděpodobně z 18. století. Svědčí pro to i barokní socha sv. Jana Nepomuckého, stojící u mostu, která je datována do roku 1751.
Jeseníky jsou oblastí s rozsáhlými pozůstatky báňských prací (těžebních či kutacích), realizovaných po staletí ve snaze řady generací o využití přírodních surovinových zdrojů, hlavně zlata, stříbra a železa. Stará důlní díla jsou rozeseta po celých Jeseníkách (v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky i mimo ní) a stala se v podstatě součástí krajinného rázu tohoto pohoří - řada starých důlních děl je dnes významnými zimovišti netopýrů, díla a haldy jsou často předmětem zájmu mineralogů a v neposlední řadě dokumentují technickou zručnost našich předků. Průvodním negativním jevem hornické činnosti v Jeseníkách je množství otevřených důlních děl, bezprostředně či potencionálně ohrožujících životy či zdraví návštěvníků krajiny. Jedná se buď o tzv. stará důlní díla, kde poslední majitel či provozovatel není znám či neexistuje, a opuštěná důlní díla, vyražená a likvidovaná po roce 1945, převážně v padesátých a na počátku šedesátých let. V průběhu času dochází u starých, resp. opuštěných důlních děl k postupné ztrátě stability, Pokud dojde k překročení meze pevnosti nadložních hornin, dochází postupně k závalu důlního díla, který se může projevit až na povrchu (poklesová kotlina, zátrhy a také otvory do důlního díla).
celý článek včetně názvu zrušit
Asi 4,5 km západně od Rýmařova, jižně od cesty ze Stříbrných Hor do zaniklé obce Ferdinandov, asi 800 m SSV od Dobřečovské hory (809 m n.m) se nacházejí dva lesíky orientované od severu k jihu, šířky asi 15 m a délky 40 m, vzdálené od sebe 60 m s pozůstatky po dolování stříbra z 12. - 16. století. Nejvýznamnější pozůstatky dobývek představují mělké příkopy a dílčí propadliny šachtic hloubky asi 5 m. Dolování na tomto místě dokumentováno výrokem jihlavského horního soudu asi z roku 1348. Listina uvádí tři fáze dolování a poprvé písemně dokládá svislou jámu na území ČR.
Velké Losiny ležící cca 9 km od města Šumperka v malebném údolí řeky Desné a jejího přítoku Losinky jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst jesenického podhůří. Jsou známé nejen svou bohatou a zajímavou historií, staletou lázeňskou tradicí, ale i řadou cenných kulturních památek. Zcela právem k nim náleží také velkolosinská ruční papírna. Papírenskou manufakturu dal vybudovat v místech bývalého obilního mlýna Jan mladší ze Žerotína. Podle svědectví pramenů zahájila papírna výrobu jako jeden z podniků rozvíjejícího se vrchnostenského hospodářství někdy v rozmezí let 1591 - 1596. (Obrázek převzat z www.ejeseniky.com)
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně je vybudována v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky na severu Moravy, v horském masivu východně od Loučné nad Desnou, 20 km od Šumperka.
Elektrárna byla budována od r. 1978 a byla uvedena do provozu v r. 1996.
Vrchol v masivu Mravenečníku byl zarovnán a postupně v něm byla vyhloubena horní nádrž elektrárny s celkovým objemem 2 719 750 m3. Zatopená plocha činí při maximální hladině 15,4 ha. Ve vzdálenosti 1,5 km na severovýchod, o 500 m níže v údolí říčky Divoká Desná, byla vybudován nádrž spodní. Posláním přečerpávací elektrárny je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Pro svoji funkci využívá přebytku elektrické energie zpravidla v nočních hodinách a mezi špičkami k čerpání vody z dolní do horní nádrže. Čerpání vody trvá zhruba 8,5 - 9 hod a výtlak je pouze o čtvrtinu pomalejší oproti turbínovému provozu.