Původní pozdně gotickou tvrz postavil v letech 1520-30 zástavní pán Petr ze Žerotína. Královské panství zakoupil roku 1583 do dědičného držení vzdělaný štýrský šlechtic Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu, president dvorské komory, dvořan, osobní přítel Rudolfa II. a bratranec posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka. Počínaje rokem 1586 začaly stavební práce a tvrz se změnila na příjemný renesanční zámek. Když Ferdinand opustil pražský císařský dvůr pro luteránskou víru, staly se mu Janovice asylem. Vynikající finančník a znalec dolování vybudoval na panství hutě podle štýrské předlohy, a dal tak impuls k modernizaci celého železářství v našich zemích. 1656-8 přibyla k zámku kaple v podobě rondelu a roku 1663, krátce před smrtí Vofganga Bedřicha, přestavěl zámek stavitel Alessandro Canneval v raně barokním duchu.
Po období dietrichštejském přešlo panství 1721 sňatkem ovdovělé Marie Arnoštky z Gallasu do vlastnictví jilemnických hrabat Harrachů a zámek se stal vedlejším sídlem českého rodu. Ferdinand Bonaventura provedl 1763-5 zásadní přestavbu zámku s pomocí významného stavitele Gottfrieda Weissera v pozdně barokní
m slohu. Jeho dílem je jižní a
část východního křídla ve tvaru rozevřeného L. Vznikla tak hodnotná, výstavná a nesmírně prostorná stavba. 1764 začaly bít zámecké hodiny a 1766 se skončila přístavba pivovaru. Dnešní tvář získal zámek v letech 1827-50. V 19. a ve 20.století proběhly vnitřní úpravy a poslední vnější pochází z roku 1901. Zámek se stal trvalým sídlem janovické linie Harrachů za Karla Alfréda v druhé půli 19. stol. Větev vymřela 1937 významným zemědělským znalcem a filantropem Františkem Arnoštem. Poslední majitelkou byla jeho dcera Anna Marie, žena maďarského diplomata Františka Zikmunda Rosty - Forgache z Barkocz. Nejtěžší chvíle nastaly po roce 1945. Majetek byl rodině pronásledované nacisty zabaven, část mobiliáře vyvezena do Maďarska, něco umístěno na zámku Liběchov a většina zničena nebo rozkradena. K jistému zlepšení došlo příchodem archivu Olomouckého kraje roku 1949 a později přibyly další fondy. Roku 2002 byl archiv deponován v Opavě a Olomouci. Zámek je prázdný a se stopami necitlivého zacházení, ale suchý a nikoli v nevratném stavu. Přes nemalé náklady není jeho revitalizace problémem.
Mgr. Jiří Karel
Užívána je obřadní místnost v bývalém Cínovém sále se zachovanými renesančními klenbami.v přední části zámku. V zachovalém a funkčním stavu je budova bývalé správy janovického velkostatku, jež dosud slouží lesní správě, méně dobrý je stav opuštěné budovy pivovaru. V současné době zámek spravuje Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra ČR. Po roce 1989 o něj projevil zájem syn Anny Marie Harrachové Mikuláš Forgách, jeho restituční nárok však nebyl uznán, a zámek tak dále postrádá majitele, současný správce nemá pro zámek využití a tak není nikdo, kdo by mohl účinně zabránit jeho dalšímu chátrání. Jediný krok, ke kterému v poslední době na popud úseku památkové péče MěÚ Rýmařov správce přistoupil, byla likvidace dřevomorky v trámoví nad obřadní síní.
O janovickém zámku, o jeho vývoji a peripetiích a také o majitelích a hospodářích janovického panství včetně rozsáhlých lesů napsal řadu odborných článků velký znalec tématu Mgr. Jiří Karel. Řada z nich byla publikována v létech 2007 a 2008 ve čtrnáctidenníku Rýmařovský horizont, vydávaném Střediskem volného času v Rýmařově. Janovickému zámku bylo rovněž věnováno zvláštní vydání Rýmařovského horizontu č. 23/2009.
Souborně je téma janovický zámek také zpracována ve vynikající publikaci Mgr. Jiřího Karla Příběh lesů a lidí Rýmařovska, kterou jako neprodejnou vydalo občanské sdružení Stránské v říjnu r. 2008.
O samotných počátcích janovické tvrze, předchůdkyně dnešního zámku, a o dalším panském sídle - Vysokém domu v Rýmařově, mohou zájemci získat informace z článku Janovická tvrz Petra Žerotína a rýmařovský Vysoký dům Ederů ze Štiavnice v Knihovně našich stránek, v části Panská sídla. Další osudy zámku jsou pak popsány v článcích Renesanční zámek Grünbüchlů, Raný barok v Janovicích a Janovický zámek Harrachů, vše od renomovaného znalce Mgr. Jiřího Karla. Články rovněž najdete v naší Knihovně.
Miloslav Marek
Kontaktní informace
Telefon: +420 554 254 382, +420 731 101 859
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www: http://www.muzeumrymarov.cz/
Adresa
Městské muzeum Rýmařov, příspěvková organizace
nám. Míru 6
795 01 Rýmařov