Osada Nová Ves, část obce Dolní Moravice, leží na severním okraji regionu v nadmořské výšce kolem 750 m, díky níž nese titul nejvýše položené obce Rýmařovska. Svou polohou podél serpentinové komunikace, která na vrcholu ztrácí charakter silnice a mizí v soustavě stezek ve zdejších lesích, i díky impozantní vyhlídce na jesenický masiv představuje jakýsi konec civilizovaného světa a bránu do divočiny. Nová Ves bývala kvůli své okrajové poloze za nepříznivých klimatických podmínek často izolovaná od okolního světa, což dojem výspy jen umocňovalo.
Dnes je Nová Ves spíše rekreační osadou, původně se však do těchto končin vydávali osadníci za vidinou nerostného bohatství. Dolovalo se zde olovo, zinek, stříbro, železné rudy.
Nová Ves náležela k rabštejnskému, resp. janovickému panství, a přifařena tedy nebyla do Moravice, nýbrž do Rýmařova. Pro věřící v tak odlehlé části regionu to musela být značná komplikace, zvláště uvážíme-li, že Nová Ves byla v zimních měsících často úplně odříznutá od okolního světa. Počátek tendence k pořádání bohoslužeb v místě se pojí s velkou morovou ránou, která na obyvatele Nové Vsi dopadla roku 1714. Nemoci zde podlehlo na sto osob a přeživší se zavázali v den sv. Anny (26. července) slavit díkůvzdání. Mor poté skutečně odezněl a Novoveští pak slavili sv. Annu každý rok.
Pamětnice Anna Hladká, rozená Riedlová, vzpomíná, že v den sv. Anny ráno se sešli všichni obyvatelé vesnice v kostele. Malé dívky byly oblečeny do bílých šatů. Starosta přečetl z pergamenové listiny zprávu o moru a poté se procesí s křížem vydalo pěšky na mši do rýmařovské kaple V Lipkách. Poutníci zpívali osmislokovou píseň Mutter Anna Lied od zdejšího učitele Pitsmanna (Pitchmana). V této písni je vedle proseb o ochranu zaznamenána i zpráva o morové epidemii a jejích obětech: Menschen, alt und jung an Jahren / neunundneunzig an der Zahl, / mußten durch die Pest hinfahren / Gottes Priester der letzte war. Po návratu procesí do vesnice se věřící znovu sešli v kostele sv. Anny, poté se odebrali do svých domovů a opět se setkali večer v Dittrichově hostinci na samém vrcholu obce u malebné vyhlídky, kde se konala tancovačka.
Vzpomínky Anny Hladké se vztahují na meziválečné období, kdy v Nové Vsi již stála nynější kaple. Ľubica Mezerová předpokládá, že na místě současné novogotické kaple sv. Anny dříve stála dřevěná kaple téhož zasvěcení, v pramenech však o ní není zmínka. Zcela jistě stála v Nové Vsi malá zděná kaplička, zřejmě z roku 1848, avšak ta byla na jiném místě. Na dobové pohlednici z roku 1908 ji identifikujeme nalevo od budovy staré školy. Na pohlednici z počátku 20. let není po kapličce ani památky, zato napravo od školy se již tyčí dnešní novogotická kaple.
Výstavba novoveské kaple sv. Anny je doložena přesně. Městské muzeum Rýmařov archivuje dokumenty související se stavbou kaple včetně originálu návrhu kaple z dílny rýmařovského architekta Franze Plachta z března roku 1922. Kaple sv. Anny byla tedy vystavěna v roce 1922 v tehdy moderním novogotickém stylu. Jednolodní stavba v Nové Vsi stojí v hořejší části vesnice, poblíž jedné ze serpentinových zatáček, jež vedou k vyhlídce. Je to nepřehlédnutelná stavba, ačkoliv dnes ji už obklopují četné vzrostlé stromy. Charakteristickými prvky architektury jsou štíhlá věž nad hlavním vstupem a lomený oblouk dveří i štíhlých oken. Okénko nad portálem má podobu jednoduché rozety.
Interiér překvapí slohovou jednotou vybavení i výzdoby. Dominantou je dřevěný oltář s obrazem Vyučování Panny Marie od F. Templera z roku 1922 a dvěma menšími sochami Krista a Panny Marie. Tentýž autor namaloval obrazy křížové cesty ve zdobených dřevěných rámech. Výzdobu doplňuje několik soch světců a nesignovaný obraz se stejným námětem, jaký najdeme na oltáři. Součástí vnitřní výzdoby je také nástěnná malba, v kněžišti evokující hvězdnou oblohu, v lodi členící stěny iluzivními sloupy. Na zdi za oltářem najdeme nápis: Gemalt im Juli 1928 Emil Kunze Gr. Stohl. Protiváhou oltáře je dřevěná kruchta podepřená dvojicí zděných sloupů s dosud funkčním harmoniem firmy Peloubet Pelton & 
Co. Ve věži se nachází zvon, starší než samotná kaple. Byl odlit v roce 1746 v Olomouci pro Novou Ves, jak svědčí nápis Gossen in Ollmytz anno 1746 vor die Gemain Neühoffmansdorf. Tento zvon, zdobený reliéfy sv. Anny, Panny Marie a sv. Jáchyma, je zřejmě jediným hmatatelným dokladem existence původní kaple v Nové Vsi.
V blízkosti kaple sv. Anny, na protější straně zatáčky, najdeme i hřbitov obehnaný kamennou ohradní zdí. Je však už zcela zpustlý, jen tři náhrobky svědčí o tom, že se tu pohřbívalo ještě před druhou světovou válkou.
(Použitá literatura: Bartoš, Jos. a kol. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava 1974; Mezerová, Ľubica. Dolní Moravice - zástavba a významné objekty, rukopis; Pinkava, Viktor. Unčovský a Rýmařovský okres, Brno 1922; Turek, Adolf. Místopisný rejstřík obcí Severomoravského kraje. Díl I. A-L, Opava 1974; Velebný, Ladislav. Historie obcí Dolní Moravice - Horní Moravice - Nová Ves, rukopis; dokumenty k výstavbě kaple sv. Anny v Nové Vsi - archivní materiál Městského muzea Rýmařov; text písně Mutter Anna Lied - kopie.)
Podle článku Zdenky Přikrylové (ZN: Nová Ves: Na konci světa, Rýmařovský horizont 15/2008, SVČ Rýmařov) zpracoval M. Marek