Po definitivním vyvrásnění variské geosynklinály v mladších prvohorách (před 380 - 300 milióny let) následovalo velmi dlouhé období, kdy oblast severní Moravy byla souší a kdy zvrásněné a dislokované vrstevní komplexy někdejších mořských sedimentů vyzvednuté do velkých nadmořských výšek byly vystaveny neustálé denudaci (odnosu). (Geosynklinála je rozsáhlá oblast dlouhotrvajícího a poměrně rychlého poklesu na povrchu země, ve které se usazují velké mocnosti sedimentů, jež jsou v závěrečné fázi vývoje geosynklinály vyvrásněny do vysokých pásemných horstev.)
Po stamilióny let byl v České kotlině i na Moravě klid. V době před 90 až 65 miliony let se na poměrně plochém povrchu přelévalo mělké křídové moře, v němž se ukládaly písky, stavební materiál budoucích skalních měst. Zemská kůra byla klidná, zemětřesení žádná nebo ta nejslabší, a sopečná činnost nestála ani za zmínku.
Přírodní útvary
Petrovy kameny jsou vrcholová skalní hradba na hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku, 1,5 km jižně od Pradědu, cca 300 m od hlavní hřebenové turistické cesty. Skalní útvar, tvořený silně zbřidličnatělým fylonitem, je vysoký 7 metrů a jeho délka dosahuje 25 metrů. Petrovy kameny jsou součástí největší národní přírodní rezervace v České republice - Praděd. Cílem ochrany lokality je zejména zachování druhového bohatství alpínských trávníků a vegetace vrcholové skály, která hostí endemické a další vzácné druhy rostlin (vysokohorské mechy a lišejníky, zvonek vousatý, vrba bylinná, lipnice jesenická a další). V minulosti byly Petrovy kameny označovány jako dějiště čarodějnických sabatů.
Přístup: značené turistické cesty se Petrovým kamenům ve vzdálenosti cca 300 m vyhýbají, vstup ke skále je na základě zákona o ochraně přírody a krajiny zakázán, na území národní přírodních rezervací je pohyb povolen pouze po značených trasách, a to i v zimním období.
Morfologicky nevýrazný vrch na evropském rozvodí ve vzdálenosti cca 5 km od centra Rýmařova, cca 1,5 km obce Horní Město - Stříbrné Hory, na východním okraji Hraběšické hornatiny.
Poblíž Dobřečova - části obce Horní Město - se nacházejí asi 10 m vysoká izolovaná rulová skaliska, která jsou využívána jako přírodní horolezecká stěna - Lezectví - Přírodní lezecké terény - Dobřečovské skály (770 m n.m.)
Skály jsou na soukromém pozemku, přístup je volný a zásady slušného a ohleduplného chování by měly být samozřejmou povinností všech návštěvníků.
Přístup: pěšky od kostela v Dobřečově (možnost zaparkovat auto) po asfaltované polní cestě od kostela v Dobřečově směrem SSV k osadě Ferdinandov, po asi 500 m v mírné zatáčce odbočit doleva po polní cestě k lesíku se skalami.
Informace na www.lezec.cz
Na svazích zalesněného kopce a na vrcholech nazývanými jako Mazance (823 m n.m) a Maliník (805 m n.m.), cca 4 kmod obce Stará Ves, cca 1,5 km od zříceniny hradu Rabštejna, se nad takřka vrstevnicovou cestou kolem kopce nachází řada rozeklaných fylonitových skalisek o výšce 10-12 m. Kombinace strmých puklin a vrstevní odlučnosti vytváří zajímavé tvary, soutěsky a dutiny v horninovém masívu.
Tok říčky Huntavy pramenící ve Skalském rašeliništi na své cestě proráží složitý komplex devonského sedimentárně-vulkanického komplexu prezentovaný v současné době pestrou škálou hornin různého složení a rozdílného stupně odolnosti proti zvětrávání a erozi (fylity, zelené břidlice, keratofyry, kvarcitické horniny a další včetně poloh železných rud, případně i sulfidických rud).
Výsledkem působení vnějších sil v dobách ledových až do současnosti jsou různé, často bizarní a členité skalní sruby, strmé skalní stěny a izolovaná skaliska značných rozměrů. Výrazná soutěska v odolných keratofyrech dala vznik známým Rešovským vodopádům a skalní útvary na hustě zalesněných strmých svazích po obou stranách toku Huntavy dotvářejí divoký ráz velmi málo porušené krajiny.
Skaliska najdeme jak kolem zeleně značené turistické trasy ze Skal u Horního Města podél říčky Huntavy, tak poblíž červeně značené stezky z Tvrdkova do Rešova a žlutě značené cesty z Rudy do Rešova. Zde je také možné se setkat s četnými pozůstatky po těžbě železné rudy v minulosti.
Medvědí skály (890 - 1020 m n.m.) - výhled - skály - odpočívadlo
Ostružná (1184 m n.m.) - výhled - skály - odpočívadlo
Soukenná (1022m n.m.) - výhled - skály
Zelené kameny (1179 m n.m.) - výhled - kamenné moře - odpočívadlo
Ztracené kameny (1250 m n.m.) - výhled - skály
Pecný (1334 m n.m.) - výhled - skály
Břidličná hora (1358 m n.m.) - výhled - kamenné moře
Čertova stěna (1075 m n.m.) - výhled - skály
Petrovy kameny (1446 m n.m.) - výhled - skály
Divoký důl
Rolandův kámen (937 m n.m.) - výhled - skály
Ferdinandov (770 m n.m.) - výhled - skály
Rabštejn (803 m n.m.) - výhled - skály
Kamenný vrch (952 m n.m.) - výhled - skály
Jeskyně Na Pomezí se nacházejí v komunikačně významném stejnojmenném sedle (576 m n.m.) v Rychlebských horách u silnice z Jeseníku do Vápenné a Žulové, 2 km severně od obce Lipová Lázně. Jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Vyznačují se úzkými a místy vysokými chodbami, které se v kříženích rozšiřují v menší dómy. Jeskyně vynikají bohatou krápníkovou výzdobou s jezírky, sintr (porosní hornina vznikající usazováním z roztoků) se v nich stále tvoří. Celková délka chodeb je 630 metrů, z toho je přístupných 410 metrů s dobou prohlídky 45 minut.
Jeskyně i povrchové krasové útvary jsou chráněny jako Národní přírodní památka.
Špičák (zvaný též Velký Špičák) je zalesněný kopec (516 m n.m.), nacházející se 1 km severně od Písečné. Je budován krystalickým vápencem, který vytváří mohutný skalnatý hřeben 260 metrů dlouhý a až 33 metrů vysoký. Na skalách jsou krásně vyvinuté škrapy (hřbetovité, hřebenité a hrotovité tvary povrchu vápenců vzniklé zvětráváním a odnosem). Jeskyně jsou prakticky bez krápníkové výzdoby, zato s neobvyklými srdčitými a vejčitými profily chodeb. Ty byly pravděpodobně vymodelovány tavnými vodami pevninského ledovce, který v jedné z ledových dob zasahoval až k České Vsi.
Mladečské jeskyně najdeme na západním okraji obce Mladeč u Litovle, na okraji Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Puklinové chodby a dómy se nacházejí v podzemí vápencového vrchu Třesín. Části podzemních prostor jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky. Jeskyně byla známa od pradávna a je mimořádně významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou.
Jeskyně se rozkládají v podzemí u obce Slavětín u Litovle v Olomouckém kraji. Nabízejí téměř 4 km chodeb, z nichž je 788 metrů přístupných veřejnosti.
Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb domů a propastí v ostrůvku devonských vápenců. Podzemní prostory jsou uspořádány patrně do tří pater se zhruba čtyřicetimetrovým rozdílem nadmořských výšek. Tento rozdíl výšky jednotlivých pater souvisí se změnami erozních bází toku Špraňku v jednotlivých obdobích vývoje jeskyní, kdy tok postupně poklesal do nižších úrovní, čímž jeho vody opouštěly výše položená patra a stěhovaly se do pater nižších.