Moravice je významnou řekou severní Moravy, má délku 100,5 km, povodí o ploše 890 km 2 a napájí dvě velké vodní nádrže - Kružberk a Slezská Harta. Pramení na východním svahu hlavního hřebene Hrubého Jeseníku ve Velké kotlině (Velkém kotli) a u Opavy se vlévá do řeky Opavy, přítoku řeky Odry.
Ve Velké kotlině vystupuje voda v různých podobách, setkáme se zde s hlubinnými prameny i povrchovými prameništi, prýštivými a kapavými skalami, potoky a vodopády, tůňkami, občas oplachovanými skalami, mokřinami a rašeliništi. Pramen Moravice v nadmořské výšce 1293 m je nejvodnatějším ze všech 45 pramenů ve Velké kotlině. Má průměrnou vydatnost asi 8 litrů za sekundu, ale po jarním tání sněhu přesahuje i 25 l/sec. Pramen řeky je sveden do malého dřevěného korýtka a teprve poté stéká jihovýchodním směrem po stráních dolů k Malé Morávce.
Vodní prameny
Podolský potok pramení ve výšce kolem 1300 m n.m. na jihovýchodním úbočí Břidličné hory (1358 m n.m.), jižně od Jelení Studánky. Podolský potok je horská pstruhová bystřina s průzračnou studenou vodou a kamenitým a balvanitým dnem. Kolem větších kamenů vytváří tok vody různě velké peřeje. Potok protéká Žďárským žlebem a u lovecké chaty Hubert do něj ústí Žlutý potok, pocházející z rašeliniště Skřítek.
Nejsvrchnější část toku Podolského potoka protíná žlutě značená turistická cesta v ostré zatáčce mezi rozcestníky Mravenčí sedlo a Pod Josefinkou.
Více k Podolskému potoku : Vodopády, kaskády - Podolský potok - Žďárský žleb
Jelení studánka se nachází blízko hřebenu Jeleního hřbetu na zelené značce na hlavní hřebenové trase vedoucí ze sedla Skřítek na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Vyvěrá zde pramen, jediný na hlavní vrcholové trase, poskytující turistům příjemné osvěžení.
Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti však bylo toto území využíváno i k pastvě, v roce 1774 byl v místě vzdáleneém 1,5 km severně vybudován ovčinec. V blízkosti pramene byl v polovině minulého století vybudována kamenná útulna s kapacitou 8 - 12 lidí, která již posloužila mnoha turistům jako přístřešek před nepřízní počasí i jako noclehárna.
Jelení studánka sousedí s přírodní rezervací Pod Jelení studánkou, která má rozlohu 138,4 ha. Důvodem jejího vyhlášení je výskyt neobvyklého množství mravenců druhu Formica lugubris a dalších 10 druhů, kteří vytvořili na 2 000 mravenišť.
Obec Nová Pláň leží u západního výběžku severozápadní části vodní nádrže Slezská Harta, 7,5 km od obce Břidličná.
V obci je významná plnírna vody Horský pramen. Artézský pramen vyvěrá na povrch země z hloubky 170 metrů.
Výrobna dodává na trh kojenecké a pramenité vody s celkovou mineralizací 231 mg/l, které splňují i ta nejpřísnější kritéria. Zároveň závod vyrábí i široký sortiment ochucených nápojů.
Karlova Studánka je lázeňským místem v centrální části Hrubého Jeseníku. Lázně byly založeny v r. 1785 na místě železářské osady Hubertov. Proslavily je prameny železité kyselky a čisté horské prostředí. Léčí se zde nemoci dýchacích cest, choroby krevní a nemoci z povolání.
Jedním z pozůstatků sopečné činnosti na Bruntálsku jsou i prameny vod obohacených oxidem uhličitým a minerálními látkami. Takovým je i vývěr kyselky v Dolní Moravici, ve východní části obce, na pravém břehu Moravického potoka, západně od silnice z Malé Štáhle do Malé Morávky. Nad pramenem je zbudován přístřešek.
Mezi návštěvníky hor z naší republiky ale zejména také z Německa je velmi populární Vřesová studánka na západním svahu Červené hory, cca 9,6 km severozápadně od vrcholu Pradědu, na hlavní vrcholové červeně značené turistické cestě, 3,5 km severozápadně od Červenohorského sedla.
Vřesová studánka ve svahu nad horním tokem hučivé Desné je poutním místem známým již od začátku 19. století, kdy se zde údajně zázračně uzdravil vodou z pramene lesník Franz Niewall a jeho rodina. V polovině 18. století zde nechal postavit dřevěnou kapli hrabě Jan Ludvík ze Žerotína. Později dřevěnou kapli vystřídala kaple kamenná a v r. 1927 horský kostelík. Ten však vyhořel po úderu blesku v r. 1946 a dnes na jeho místě stojí jen litinový kříž. Již v r. 1820 zde vznikla útulna pro poutníky, později hostinec a chata po požáru v r. 1892. Ta sloužila až do r. 1988, kdy musela být stržena. Zůstala jen vodní kaple nad pramenem.