Rýmařovsko z Medvědích skalOdpočívadlo na vyhlídkovém místě Medvědích skalMedvědí skály jsou rozeklané kvarcitové skalní útvary, které najdeme na jižním úbočí vrcholku Kamenec ( 1023 m.n.m.) ve vzdálenosti cca 2 km od sz. okraje Žďárského Potoka (obec Stará Ves). Z výše položených míst skalisek je široký výhled na Rýmařovsko a Bruntálsko.

     Na cestě po jižním svahu Kamence je asi 200 m od křížení se zelenou značkou vybudován dřevěný přístřešek.
    Přístup: místem pochází zeleně značená turistická cesta od rozcestníku U Škaredé jedle k bývalé chatě Alfrédka.

     

    Balvanitá suť na OstružnéOstružná je mohutný horský masív vybíhající jižním směrem z hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, mezi bývalou chatou Alfrédkou na severu, přes vrcholovou část (1184 m n.m.) a dílčí vrchol Kamenec (1023 m n.m.) k Podolskému potoku u obce Stará Ves - Žďárský Potok na jihu. Na západě je masív omezen Žďárským žlebem, z východní strany Stříbrným potokem.

    Celá Ostružná je zarostlá převážně smrkovým porostem. Z kvarcitového skaliska na vrcholu je vynikající pohled severním k hlavnímu hřebeni, ale i západním a východním směrem.
    V nejvyšších partiích hory byl nedávno postaven malý dřevěný altánek.
    Přístup : po západním svahu Ostružné vede zeleně značená turistická s cesta ze Žďárského potoka k bývalé chatě Alfrédka, k vrcholu Ostružné je možné dojít po lesní cestě odbočující ze zeleně značené cesty u rozcestníku Medvědí skály, přes vrchol Kamenec směrem k rozcestníku Mravenčí sedlo.

    Skalní hrad na vrcholu SoukennéHorský masív vybíhající jižním směrem z hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, východně od Stříbrného potoka, severozápadně od osady Nová Ves (obec Dolní Moravice). Na východní straně vrcholové partie jsou členité skalní útvary.Z vrcholové části výhled do údolí Moravice, na Rýmařovsko a Bruntálsko.

    Masív je zalesněný, na jihovýchodních svazích byly v historických dobách intenzivně těženy rudy stříbra (Viz: Důlní revír Nová Ves)

    Přístup: k vrcholu nevede žádná značená turistická cesta, poměrně obtížný přístup po lesních cestách z Nové Vsi (cca 2 km) nebo ze zeleně značené Mravencové cesty od bývalé chaty Alfrédka do Karlova.

     

     

    Kamenné moře na Zelených kamenechZelené kameny na jv. výběžku hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, 2,5 km sv. od sedla Skřítek, představují příklad posledního stadia vývoje mrazového srubu, rozpadlého na balvany a bloky, které vytvářejí rozsáhlé kamenné moře. Bloky bílého kvarcitu jsou hojně porostlé žlutozeleným lišejníkem - odtud název Zelené kameny. 

    V okolí jsou zajímavé tvary smrků deformovaných extrémním stanovištěm a mrazem. Z kamenů je výhled na Rýmařovsko, Bruntálsko a Šumpersko.
    Přístup: Zelené kameny leží cca 350 m od rozcestníku Pod Zelenými kameny na žlutě značené turistické cesty ze sedla Skřítek na Alfrédku a Jelení Studánku. Cesta.má od rozcestníku Pod Ztracenými kameny směrem k bývalé chatě Alfrédka takřka vrstevnicový průběh. Rozcestníkem Pod Zelenými kameny (1130 m n.m.) prochází také lyžařská trasa, u rozcestníku je volně přístupný dřevěný srub, který může sloužit jako útočiště při nepřízni počasí.

    Pohled ze Ztracených kamenůZtracené kameny PA030004 2 M. MarekZtracené kameny ve vzdálenosti cca 2,5 km od vrcholového sedla Skřítek představují poslední významný vrchol na jihozápadním okraji hlavního hřbetu Hrubého Jeseníku.

    Do dálky svítící skalní srub z bílého devonského kvarcitu s mohutným kamenným mořem je místem širokého rozhledu na Sobotínsko se siluetami Králického Sněžníku a Orlických hor v pozadí a na převážně zalesněné horské partie směrem k jihu.
    Přístup: kolem Ztracených kamenů vede zeleně značená dílčí trasa hřebenové turistické cesty ze sedla Skřítek k Jelení Studánce, k Františkově myslivně a do údolí Divoké Desné.

    Břidličná hora od VernířovicBřidličná hora se nachází na hlavní hřebenové trase vedoucí ze sedla Skřítek na Ovčárnu a dále na Praděd, ve vzdálenosti cca 4,5 km od sedla Skřítek Vrchol s příkrými svahy je budován bílým devonským kvarcitem.
    Pro vrchol jsou charakteristické četné tvary mrazového zvětrávání vzniklé v chladném období dob ledových včetně polygonových půd, suťových polí, kamenných proudů, brázděných půd a mrazových srubů. Volné sutě kvarcitů v horní části západního svahu Břidličné hory obsahují nehojné bloky se zachovalými zbytky makrofauny devonského stáří; zachování fosilií ve značně dynamicky postižených sericitických kvarcitech je jevem zcela výjimečným.