Na Pradědu kdysi stávala největší a nejmodernější rozhledna své doby. Zároveň měla nejdelší dobu výstavby a nejdéle čekala na své otevření. Nakonec z ní zbyla asi největší hromada trosek
První rozhledna byla prestižní stavbou Moravsko - Slezského Horského spolku. Stavělo se podle plánů arch. Franze Neumanna, který vytvořil 32,5 m vysokou a 14,5 m širokou vyhlídku, připomínající spíše hrad, v přízemí s restaurací a s pokoji pro hosty. Taková stavba samozřejmě musela nést na svou dobu důstojné jméno. Pojmenována tedy byla jako "Habsburská věž". Výstavba z veřejné sbírky začala v roce 1904 a protáhla se díky nepříznivému klimatu na dlouhých 8 let. V roce 1912 neprošel objekt (především kvůli špatně zvolenému stavebnímu materiálu) kolaudací, ale výstup na věž byl povolen. Ale už v roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření rozhledny. Ta byla alespoň trochu vysušena a vyměněna byly shnilá okna.
Počátkem 40. let vyrostla v blízkosti rozhledny tzv. Poštovní chata, vystavěná totálně nasazenými českými dělníky a rusko-polskými zajatci. O "Habsburskou věž" se nikdo příliš nezajímal, neboť původní správce - Moravskoslezský horský spolek - byl německý, a tudíž po válce zanikl.
Věž chátrala ještě rychleji, teprve až v roce 1951 se jí ujal N.P.Turista Praha, který ji měl uvést do původního stavu. Na rekonstrukci bylo ale už bohužel příliš pozdě. Ve zdech se objevovaly široké trhliny, které místy prostupovaly i celou zdí. Z tohoto důvodu byla věž v r. 1957 opětovně uzavřena, a 2. května 1959 - den před příchodem stavebních dělníků - se zřítila, a tak došlo pouze k demoličním a odklízecím pracím. Na vrcholu Pradědu zůstala osamocená Poštovní chata s restaurací, v jejímž patře sídlili meteorologové.
V šedesátých letech se začalo vážně uvažovat o výstavbě televizního vysílače "Praděd", v roce 1968 byla zahájena jeho výstavba. Za své vzala Poštovní chata, která by narušovala estetický ráz nové dominanty - 162 metrů vysokého vysílače, jež má připomínat startující kosmickou loď. Na vrchol Pradědu byla k účelům stavby zbudována asfaltová silnice vedoucí z Ovčárny. Úplné dokončení stavby plánované na rok 1977 se ale díky extrémním klimatickým podmínkám prodloužilo (například restaurace byla otevřena až v roce 1983).
Samotnou věž podpírají tři křídla. První slouží jako energetický uzel, druhé pro potřeby radiokomunikací, ve třetím je umístěna restaurace s hotelem, sloužící návštěvníkům a rekreantům. Nynějším vlastníkem vysílače jsou České radiokomunikace Praha a.s. Z prosklené vyhlídkové terasy umístěné ve výšce 1 563 m.n.m. je úchvatný výhled na celé panorama Jeseníků a Rychlebských hor. Za jasného počasí lze spatřit Lysou horu a Radhošť, ojediněle siluetu Vysokých Tater, Malou a Velkou Fatru a Nízké Alpy v Rakousku. Zajímavostí jistě je, že vrchol věže je místem s nejvyšší dosaženou nadmořskou výškou v ČR.
Na rozhlednu se můžete vydat pěšky z Červenohorského sedla přes chatu Švýcárna (8 km) po červené turistické značce Č1, v zimě rovněž na běžkách, trasa je součástí mezinárodní turistické trasy E 3 a běžkařské jesenické magistrály. Další přístup je možný z parkoviště Hvězda nad Karlovou Studánkou na silnici II/445 Malá Morávka - Karlova Studánka. Odtud jezdí autobusová kyvadlová doprava asi 8 km k chatě Ovčárna. Dál musíte pokračovat pěšky okolo chat Barborka, Kurzovní, stále po asfaltové silnici (okolo odbočky na Švýcárnu vlevo) až na vrchol (cca 4 km).