Bílá Opava, jedna ze zdrojnic Opavy, pramení v sedle mezi Pradědem a Petrovými kameny v nadmořské výšce 1 260 m a po 13,2 km toku ústí u Vrbna pod Pradědem do Střední Opavy. Na několika kilometrech nejhořejšího úseku potok tvoří peřeje, kaskády a vodopády. Dravá voda Bílé Opavy zde vymlela hluboké a rozervané koryto s obrovskými balvany. Atraktivní podoba říčního koryta i okolních srázů je výsledkem velkého spádu a charakteru hornin, kterými si voda razí cestu; v horní části jsou to poměrně málo pevné ruly, v dolní části břidlice a pevné křemence. Koryto řeky se na mnoha místech každoročně mění, balvany se v korytě přesouvají, řítí se skalní bloky, na strmých svazích dochází na více místech každoročně ke svahovým sesuvům.
Největší vodopád Bílé Opavy je vysoký 7,9 m. Bystřina tímto vodopádem a navazujícími peřejemi překonává na úseku 40 m výškový rozdíl 16,4 m. Přepadová hrana vodopádu a skalní stěny na protějším levém břehu jsou tvořeny pradědskou rulou - kompaktní drobně zrnitou přeměněnou horninou, která je bystřinou postupně erodována.
Na ohlazených rulových plotnách pod vodopádem jsou patrné tzv. obří hrnce, známé např. z krkonošské Mumlavy, šumavské Vydry i odjinud, v Jeseníkách však zcela ojedinělé. Tyto zajímavé prohlubně o průměru až několika decimetrů a hloubce několika centimetrů vznikaly po staletí vířivým pohybem vody a vodou unášených částic hornin.
Celý tok řeky leží v CHKO Jeseníky, horní tok (kaňon) navíc v Národní přírodní rezervaci Praděd. Přírodní rezervace Bílá Opava byla vyhlášena roku 1963 na ploše 280 ha, později byla začleněna do Spojené přírodní rezervace Praděd a od roku 1992 je součástí Národní přírodní rezervace Praděd.
V údolí Bílé Opavy se zachovaly původní horské smrčiny - smrkový prales - s charakteristickou růstovou formou stromů, proslulým jesenickým smrkem. V dolní části údolí jsou místy na březích Bílé Opavy zbytky původních potočních olšin s olší šedou. V nejvyšších částech rezervace přechází na svazích Pradědu přirozená smrčina parkovitou hranicí lesa do subalpínských nelesních ekosystémů. (Jesenické smrky se vyznačují úzkými válcovitými až sloupovitými korunami, esovitě prohnutými deskovitými větvemi skloněnými šikmo dolů a u kmene nápadně ztlustlými. Tyto dědičné vlastnosti umožňují jesenickým smrkům lépe odolávat nepříznivým zimním podmínkám, na jejich úzkých korunách se zachycuje méně sněhu a námrazy.)
Nejen kvůli výskytu této formy smrku zde byla vyhlášena v roce1963 rezervace. Předmětem ochrany jsou rovněž subalpínské květnaté nivy jihovýchodního svahu Pradědu, prameništní vegetace, vegetace přípotočních niv a skalnatých svahů a hlavně autochtonní lesní společenstva mající převážně charakter pralesa. Rostou zde i chráněné rostliny růže alpská, mléčivec alpský, havéz česnáčková, papratka alpínská aj. Z živočichů lze uvést zejména ptáky: skorec vodní, konipas horský, sýkora parukářka, kulíšek nejmenší aj. Z hmyzu lze připomenout zejména jesenický endemit okáče sudetského.
Přístup: Kaňon Bílé Opavy je přístupný po žluté turistické značce (spojené s naučnou stezkou) od hotelu Hubertus v Karlově Studánce. Nejnižší bod naučné stezky v Karlově Studánce má výšku 760 m n.m., nejvyšší bod u chaty Barborky je ve výšce 1310 m n.m., celkové převýšení tedy činí 550 m.
Na prvních dvou kilometrech lze pozorovat peřeje (dozvuky výše položeného kaňonu) a řadu po předchozích povodních opuštěných koryt. (Povodeň v roce 1997 smetla původní lávky a žebříky v kaňonu a musely být instalovány nové. Po větrné smršti v roce 2004 byl kaňon kvůli polomům rok uzavřen.).
Na rozcestí Rezervace Bílé Opavy je umístěn informační kiosek a zároveň se zde vybírá vstupné, které je používáno na každoroční opravy stezky v kaňonu po jarních povodních. Trasa po žluté je dále extrémně náročná a méně zdatní turisté by měli raději volit modrou turistickou značku a kaňon obejít po jeho hraně. Následující 2 km patří k tomu nejkrásnějšímu, co lze v Jeseníkách spatřit. Četné lávky a žebříky stoupají vysoko nad korytem řeky i v těsné blízkosti vodopádů, v některých exponovaných místech je cesta jištěna pouze řetězy. Po spojení s modrou turistickou značkou je trasa dále již dobře schůdná.
Zdroje, bližší informace: www.jeseniky.net ; http://www.ejeseniky.com; www.jeseniky-praded.cz.