Kaplička Nejsvětější Trojice v Malé Morávce

    Kaplička Nejsvětější Trojice stojí na Kapličkovém vrchu v jižní části obce Malá Morávka, asi 360 m sz. od odbočky silnice Malá Morávka- Karlova Studánka do Karlova.Kapličkový vrch v Malé Morávce

    Rozvoji Malé Morávky během 17. a zvláště 18. století pomohlo několik podnikavých rodin. Alej a schody ke kapličce v Malé MorávcePrvními z nich byli Schilderové. Poprvé jméno příslušníka tohoto rodu zaznamenává urbář bruntálského panství, který roku 1640 uvádí mezi malomoráveckými obyvateli zahradníka Christopha Schildera. Další nositelé jména, Caspar a Balthasar Schilderové, jsou již spojeni s drátařskými podniky v obci.
    Dražba Schilderovy drátovny nakonec do Morávky přivedla další významnou rodinu Weissů.  Jména těchto dvou rodin jsou spojena s pozdně barokní kaplí Nejsvětější Trojice na Kapličkovém vrchu. V prvopočátku měla na tomto místě stát středověká strážní věž, kterou údajně zbořila drancující švédská vojska v poslední fázi třicetileté války (uvádí se rok 1641). V letech 1690-1693 zde nechal Václav Schilder (uváděný v pramenech i jako N. nebo Jeremiáš Schilder) postavit roubenou kapli se zděným presbytářem. Údajným důvodem pro její výstavbu byl slib zámožného podnikatele, jejž náhle postihla jakási břišní choroba. Ve strachu ze smrti se měl Schilder v modlitbách zavázat k tomu, že uzdraví-li se, postaví na svém pozemku kapli. Nemoc skutečně zakrátko ustoupila a Schilder svůj slib dodržel. Stavbu měli podpořit i další obyvatelé obce, třebaže byla kaple od počátku soukromou.
    Pozemek, na němž kaple stojí, získal po rodině Schilderově v polovině 40. let 18. století Antonín Weiss. Poněvadž kaple byla již více než půlstoletí po svém vzniku poškozená, postarali se jeho synové Karel Josef, Jan Kašpar i ryžovišťský Augustin Weiss o opravu. Poměrně rozsáhlá renovace proběhla v roce 1765. Zděný trojboký presbytář zůstal zachován, byl pouze nově zaklenut a vymalován (předtím měl zřejmě okrovou výmalbu, doplněnou červeným soklem, linkami kolem oken, menších než nyní, a zelenými květinovými ornamenty). Na místě roubené lodi vznikla kompletně nová, zděná a asi o třetinu plochy větší obdélníková loď. Ze staré kaple pocházejí rovněž unikátní dřevěné stropní kazety, zdobené sakrálními malbami. Zobrazují výjevy z Ježíšova života a podobizny postav z Nového zákona. Dvě řady kazet byly zřejmě doplněny až při rozšíření kaple v roce 1765. Stropní výzdobu doplnily fresky na čelní stěně lodi kolem vítězného oblouku. Zobrazují anděly a citáty z bible.
    Z mobiliáře kaple se do dnešních dnů mnoho nezachovalo. Jak uvádí Igor Hornišer, zvon s datem 1727 byl z věže sňat a odcizen v 60. letech 20. století, rokokové varhany byly odvezeny do Karlova a poté již zničené patrně do Břevence, dochoval se pouze jeden ze čtyř barokních svícnů a dva ze tří obrazů, z nichž jeden je dílem malíře Jana Kryštofa Handka, rodáka z Rýmařova. Významný malíř vytvořil oltářní obraz Korunování Panny Marie v roce 1765 na zakázku majitelů kaple. Obraz byl v 50. letech 20. století přenesen do moráveckého kostela, později zapůjčen do Luhačovic a nyní se nachází v biskupském depozitáři ve Fulneku. V Malé Morávce tak zbývá pouze obraz sv. Tekly od neznámého autora, který je nyní uschován a čeká na restaurování.
    Kaple byla slavnostně vysvěcena 6. června 1767 a zasvěcena Nejsvětější Trojici. Podle Igora Hornišera se po přestavbě nápadně podobala původnímu dřevěnému kostelíku v Malé Morávce. S ním ji pojilo nejen stejné zasvěcení, ale i skutečnost, že v době, kdy se dřevěný kostel renovoval, konaly se mše pro místní farníky právě v soukromé kapli. Později se zde konaly oblíbené poutě.
    Kámen s letopočty renovací kapličkyKaple byla během své existence opravována ještě několikrát. Druhá renovace proběhla za dalších sto let, jak o tom svědčí i kámen s letopočty 1765 a 1865 vsazený do východního nároží lodi. Stav kaple se jako havarijní opět přihlásil ve třicátých letech 20. století. Majitelem byl v té době papírník Rudolf Müller, který se však ocitl ve finančních nesnázích, a tak musela být k záchraně kaple vytvořena sbírka vedená farářem Františkem Šimkem. Do roku 1936 byla vyměněna střešní krytina, restaurován strop a obrazy. Slavnostní otevření kaple 26. července 1936 se konalo jako velká kulturní událost s hudební a divadelní produkcí.
    Další a zřejmě nejhlubší propad následoval po roce 1945. Kaple přestala být využívána k církevním účelům a v 70. letech se dokonce stala úschovnou pro hlavní rozvaděč retranslační stanice. Paradoxně díky tomu v zuboženém stavu přežila do 80. let. Igor Hornišer popisuje ve své studii stav objektu takto: „Z kaple zůstala prakticky hrubá stavba. Uvnitř zbyl pouze vítězný oblouk, kazetový strop a podlaha kruchty. Měla nejen silně poškozenou střešní konstrukci, ale především se začala hroutit její věž. Chyběla okna, dveře, přístupové schodiště zůstalo po odstraňování konstrukce retranslační stanice v rozvalinách."
    Kapli na pokraji zkázy se podařilo v roce 1985 zachránit. Dřevěná věž byla rekonstruována, střecha opravena, kazetový strop a freska znovu restaurovány. V roce 1992 dostala kaple novou fasádu, obnoveno bylo i torzovité zábradlí hudební kruchty a do kaple byla zavedena elektřina. Celková částka za opravy dosáhla podle záznamů Igora Hornišera půl milionu korun. V 90. letech byly provedeny další úpravy interiéru, na renovaci kamenného schodiště vedoucího ke kapli se podíleli i rodáci odsunutí do Německa. Kaple dostala i repliku původního zvonu. Od roku 1994 je opět přístupná veřejnosti jako Soukromé muzeum Kapličkový vrch.Interiér kapličky - dnes muzeum
    Muzeum v kapli Nejsvětější Trojice založil Ing. Ivan Hornišer a jeho syn Igor, který je vede dodnes. Hlavní část stálé expozice, kterou oba kurátoři v kapli instalovali, představuje kolekce vykopávek pocházejících přímo z Kapličkovém vrchu a také ze zdejších štol. Exponáty dokumentují jak běžný život obyvatel obce, tak jejich těžební, dřevařskou a zemědělskou činnost. Vedle archeologických nálezů a předmětů denní potřeby najde návštěvník v muzeu i listiny dokládající vznik železniční trati v Malé Morávce či propagační materiály a reklamní cedule místních podnikatelů. K sakrálnímu životu obyvatel se vztahuje plechová silueta sv. Antonína, patrona pastýřů, která byla dříve upevněna na skále nad obcí, a také nákresy původní podoby dřevěného kostela Nejsvětější Trojice.


    (Použitá literatura: Hornišer, Igor. Pozdně barokní kaple Nejsvětější Trojice v Malé Morávce. In: Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2007; Hornišer, Igor. Deset let Muzea Kapličkový vrch. In: Sborník bruntálského muzea, Bruntál 2002; Samek, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1, Praha 1994; Mezerová, Ľubica. Seznam nemovitých kulturních památek okresu Bruntál, Bruntál 2000; www.malamoravka.cz).
    Podle článku Zdenky Přikrylové (ZN: Malá Morávka - zastavení druhé, Rýmařovský horizont 11/2008, Středisko volného času Rýmařov) zpracoval Miloslav Marek.

    Rýmařovsko