Křížová cesta v Rudě, obec TvrdkovRuda Železná, náležející od roku 1597 ke královskému městu Uničovu, velmi prosperovala díky zdejším stříbrným, zlatým a železným dolům. Na dobré úrovni bylo i místní zemědělství, které společně s těžbou uživilo 900 rudských obyvatel. V době největšího rozmachu obce započal zakladatel kostela s výstavbou další církevní stavby - křížové cesty. Budování pískovcových sousoší, představujících čtrnáct zastavení, bylo zahájeno roku 1760. Jde o pískovcové sochy završené do tvaru srdce, v němž jsou velmi detailně propracované výjevy z poslední cesty Ježíše Krista. Dvanácté zastavení, sousoší v nadživotní velikosti, stojí na vrcholu kopce Křížový vrch (589 m n.m.), odkud je skutečně výjimečný kruhový výhled na úrodnou rovinu Hané, ohraničenou strmým okrajem Nízkého Jeseníku na straně východní a severovýchodní, severní částí Drahanské vrchoviny a Zábřežskou vrchovinou na straně západní, směrem severozápadním na Hanušovickou vrchovinu se vzdálenou siluetou Orlických hor a směrem severním na masív Hrubého Jeseníku. Při shromažďování materiálů o křížové cestě se podařilo zjistit, že by autorem mohl být olomoucký sochař Johann Kammereit.

    Křížová cesta ve Staré Vsi. Křížová cesta je projevem zbožnosti, která čerpá z františkánské tradice. Je zde mnohem hlubší a zajímavá historie. Známý apokryf O smrti Mariině (zřejmě z 5. století) vypráví, jak Panna Maria chodívala ke konci života po Jeruzalémské křížové cestě, a tak dala sama základ pro tuto formu motlitby. Putování křesťanů do Svaté země bylo až do roku 1073 bez překážek. Tehdy napadli Palestinu Turci, začali pronásledovat křesťany a zakázali jim navštěvovat posvátná místa. Roku 1342 dovolili Turci řeholi Sv. Františka udržovat a chránit posvátné budovy ve Svaté zemi.  Křesťané ale z různých důvodů navštěvovali Svatou zemi tak jako dříve. Protože ne každý si tehdy mohl dovolit takovou pouť vykonávat, chtěli františkáni umožnit i chudým lidem a těm, kteří se nemohli do Svaté země vydat, alespoň v myšlenkách projít místy spojenými s Kristovým utrpením. Tak se postupně zformovalo 14 zastavení křížové cesty, která má dávat lidem odvahu a vnitřní sílu vítězit nad slabostmi, kterým se na své životní pouti nemohou vyhnout.

    Křížová cesta byla vybudována zásluhou obce Stará Ves a kováře p. Přemka Mazela v roce 2015. Pro jednotlivá zastavení křížové cesty byly využity litinové náhrobní kříže ze hřbitova ver Staré Vsi, kovový kříž na počátku křížové cesty vytvořil p. Přemysl Mazel.

    Lipová alej ke kostelu na Uhlířském vrchuUhlířský vrch s vrcholem ve výšce 672 m.n.m je jako bývalá sopka významnou přírodní památkou a také přirozenou vyhlídkou.  Přístup je možný pěšky ze silnice, která vede z Bruntálu do Moravskoslezského Kočova, z místa vzdáleného cca 400 m od jižního okraje města. Ke kostelu na vrcholu vede 500 m dlouhá čtyřřadá lipová alej j z r. 1770, která je dnes rovněž chráněnou kulturní památkou a součástí naučné stezky. Celým územím Uhlířského vrchu prochází zeleně značená turistická cesta z Bruntálu k vodní nádrži Slezská Harta.
    Na vrcholu byla v roce 1653 postavena dřevěná poutní kaple, v roce 1758 zde byl otevřen poutní kostel zasvěcený Panně Marii Pomocné. Kostel byl v průběhu věků několikrát poškozen blesky a byl několikrát obnovován. Vedle stála fara, hostinec a mramorový kříž..

    Rýmařovsko